diff --git a/.gitignore b/.gitignore index aaa89fd..d9de3d8 100644 --- a/.gitignore +++ b/.gitignore @@ -1,3 +1,4 @@ vystup/ __pycache__/ .DS_Store +.patch diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-01-rizeni-led-tlacitkem/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-01-rizeni-led-tlacitkem/README.md index 33f6e0a..a2b2911 100644 --- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-01-rizeni-led-tlacitkem/README.md +++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-01-rizeni-led-tlacitkem/README.md @@ -19,13 +19,13 @@ V tomto experimentu se dozvíš, jak zapnout / vypnout LEDku (svítící diodu) ## Princip -S tlačítky už určitě máš mnoho zkušeností. Jedná se o nejčastější ovládací prvek v elektronice, a proto se také vyrábí v nespočetném množství tvarů a velikostí. Zde jsme použili 12 mm tlačítko, viz následující obrázky. Piny, na které ukazují šipky stejné barvy, jsou propojeny. +S tlačítky už určitě máš mnoho zkušeností. Jedná se o nejčastější ovládací prvek v elektronice, a proto se také vyrábí v nespočetném množství tvarů a velikostí. Zde jsme použili tlačítko o velikosti 12 mm, viz následující obrázky. Piny, na které ukazují šipky stejné barvy, jsou propojeny. Při stisknutí tlačítka se piny, na které ukazují modré šipky, připojí na piny označené červenou šipkou. Obecně platí, že tlačítko je přímo napojeno na LED za účelem zapnutí a vypnutí LED. Takové spojení je relativně jednoduché, ale někdy se v něm LED rozsvítí automaticky (bez stisknutí tlačítka). To může být způsobeno různými typy rušení. Aby se zabránilo těmto vnějším zásahům, používá se pull-down rezistor, což je rezistor s hodnotou 1–10 kΩ zapojený mezi vstupní port (tlačítko) a GND. Ten odvádí rušení a drží vstup na GND tak dlouho, dokud tlačítko není stisknuté. -Toto připojení obvodu je široce používáno v řadě obvodů a elektronických zařízení. Například, pokud stiskneš jakékoli tlačítko na svém telefonu, rozsvítí se ti podsvícení. +Toto připojení obvodu je široce používáno v řadě obvodů a elektronických zařízení. Například pokud stiskneš jakékoli tlačítko na svém telefonu, rozsvítí se ti podsvícení. ## Postup experimentu diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-02-rizeni-led-pwmkou/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-02-rizeni-led-pwmkou/README.md index aa96646..ecb5023 100644 --- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-02-rizeni-led-pwmkou/README.md +++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-02-rizeni-led-pwmkou/README.md @@ -21,7 +21,7 @@ Pulzně šířková modulace neboli PWM (Pulse Width Modulation) je diskrétní

-Přenosový signál, který nese informaci o přenášené hodnotě, může nabývat hodnot zapnuto/vypnuto tj. log. 1 / log. 0 (v našem případě 5 V a 0 V). Hodnota přenášeného signálu je v přenosu "zakódována" jako poměr mezi stavy zapnuto/vypnuto. Tomuto poměru se říká střída. Cyklu, kdy dojde k přenosu jedné střídy, se říká perioda. Omezením pro PWM je to, že přenos informace je vždy omezen na relativní vyjádření, a to 0–100 %. To znamená, že musí být znám poměr mezi skutečnou hodnotou a procentuálním vyjádřením. Časové hodnoty střídy se pohybují v sekundách nebo v milisekundách pro přesnější řízení. Perioda je vždy součtem doby zapnuto a vypnuto. +Přenosový signál, který nese informaci o přenášené hodnotě, může nabývat hodnot zapnuto/vypnuto, tj. log. 1 / log. 0 (v našem případě 5 V a 0 V). Hodnota přenášeného signálu je v přenosu "zakódována" jako poměr mezi stavy zapnuto/vypnuto. Tomuto poměru se říká střída. Cyklu, kdy dojde k přenosu jedné střídy, se říká perioda. Omezením pro PWM je to, že přenos informace je vždy omezen na relativní vyjádření, a to 0–100 %. To znamená, že musí být znám poměr mezi skutečnou hodnotou a procentuálním vyjádřením. Časové hodnoty střídy se pohybují v sekundách nebo v milisekundách pro přesnější řízení. Perioda je vždy součtem doby zapnuto a vypnuto. Periodu je potřeba opakovat dostatečně rychle, aby nebylo vidět, že LEDka bliká, a vypadalo to, že svítí trvale. diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-04-interaktivni-tekouci-led-svetla/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-04-interaktivni-tekouci-led-svetla/README.md index 1a00cc8..2d83728 100644 --- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-04-interaktivni-tekouci-led-svetla/README.md +++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-04-interaktivni-tekouci-led-svetla/README.md @@ -15,7 +15,7 @@ Minulá lekce ukázala, jak se dělají tekoucí LED světla. V této lekci při - Breadboard vodiče ## Princip -Princip je poměrně jednoduchý. Postupně se zapne 8 LEDek. Potenciometrem se pak mění časový interval zapnutí a vypnutí LED pomocí nastavení potenciometru. +Princip je poměrně jednoduchý. Postupně se zapne 8 LEDek. Potenciometrem se pak mění časový interval zapnutí a vypnutí LED. ## Postup experimentu diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-05-pouzivani-skeneru-sbernice-i2c/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-05-pouzivani-skeneru-sbernice-i2c/README.md index b33f806..354fa1a 100644 --- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-05-pouzivani-skeneru-sbernice-i2c/README.md +++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-05-pouzivani-skeneru-sbernice-i2c/README.md @@ -8,7 +8,7 @@ Dozvěděli jsme se od našeho zákazníka, že existují převodníky, které m - Arduino - USB kabel -- I²C zařízení (I2C LCD displej nebo Hodiny reálného času) +- I²C zařízení (I2C LCD displej nebo hodiny reálného času) - Breadboard vodiče ## Princip diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-06-i2c-lcd-displej/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-06-i2c-lcd-displej/README.md index fa82076..d76313e 100644 --- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-06-i2c-lcd-displej/README.md +++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-06-i2c-lcd-displej/README.md @@ -102,7 +102,7 @@ void bezText(const char *text, int radek) { ``` -**Krok 3:** Nainstaluj knihovnu LiquidCrystal I²C (autor Frank de Brabander) přes Správce knihoven – postup najdeš v kapitole Instalace knihoven na začátku návodu. +**Krok 3:** Nainstaluj knihovnu LiquidCrystal I2C (autor Frank de Brabander) přes Správce knihoven – postup najdeš v kapitole Instalace knihoven na začátku návodu. **Krok 4:** Připoj desku k počítači @@ -112,6 +112,6 @@ void bezText(const char *text, int radek) { Nyní uvidíš na displeji „Laskarduino“ a „Zdravim bastlire!“. -**Pokud na displeji nic nevidíš, zkontroluj nastavení odporového trimru pro řízení kontrastu na převodníku. Může se stát, že je nastavený na minimum a tudíž na displeji není nic vidět.** Otáčením si nastav správný kontrast tak, aby byl nápis na displeji co nejlépe čitelný. +**Pokud na displeji nic nevidíš, zkontroluj nastavení odporového trimru pro řízení kontrastu na převodníku. Může se stát, že je nastavený na minimum, a tudíž na displeji není nic vidět.** Otáčením si nastav správný kontrast tak, aby byl nápis na displeji co nejlépe čitelný.

diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-07-bzucak/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-07-bzucak/README.md index 3611f2d..0efe22d 100644 --- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-07-bzucak/README.md +++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-07-bzucak/README.md @@ -14,7 +14,7 @@ Bzučáky jsou velmi jednoduché výstupní prvky, které ti umožňují přidat ## Princip -Bzučáky můžeme rozdělit na aktivní nebo pasivní (viz následující obrázek). Otoč oba bzučáky kolíčky nahoru – ten se zelenou kulatou destičkou je pasivní, zatímco ten zalitý černým lepidlem (polymerem) je aktivní. +Bzučáky můžeme rozdělit na aktivní a pasivní (viz následující obrázek). Otoč oba bzučáky kolíčky nahoru – ten se zelenou kulatou destičkou je pasivní, zatímco ten zalitý černým lepidlem (polymerem) je aktivní.

diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-15-zvukovy-senzor/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-15-zvukovy-senzor/README.md index 2b4129e..3996071 100644 --- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-15-zvukovy-senzor/README.md +++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-15-zvukovy-senzor/README.md @@ -4,9 +4,9 @@ Mikrofon v nějaké formě pravděpodobně obsahuje i zařízení, na kterém tento návod čteš. Tento modul mikrofonu ovšem funguje trochu jinak. Má dva výstupy: -A0: Analogový výstup, který se používá pro výstup napěťových signálů z mikrofonu v reálném čase. Analogický k funkci standardních mikrofonů. +AO: Analogový výstup, který se používá pro výstup napěťových signálů z mikrofonu v reálném čase. Funguje stejně jako běžné mikrofony. -D0: Dosáhne-li intenzita zvuku určité prahové hodnoty (nastavené pomocí potenciometru), objeví se na výstupu snímače vysoká nebo nízká úroveň. +DO: Dosáhne-li intenzita zvuku určité prahové hodnoty (nastavené pomocí potenciometru), objeví se na výstupu snímače vysoká nebo nízká úroveň.

diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-17-teplotni-cidlo-lm-35/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-17-teplotni-cidlo-lm-35/README.md index fafc33e..76d93a4 100644 --- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-17-teplotni-cidlo-lm-35/README.md +++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-17-teplotni-cidlo-lm-35/README.md @@ -2,7 +2,7 @@ ## Úvod -LM35 od firmy National Semiconductor je teplotní čidlo, které převádí teplotu na předvídatelné napětí s maximální nelinearitou ±0,75 °C v rozsahu teplot -55 °C až 150 °C (zjednodušeně řečeno, ve standardním rozsahu teplot bývá přesné na ±0,75 °C). Často používaná varianta obvodu je zapouzdřena v malém plastovém pouzdře TO-92, ale existuje i verze ve větším plastovém pouzdře TO-220 a verze v kovovém pouzdře TO-46. Převodník se vyrábí i v provedení SMD pro montáž přímo na povrch plošného spoje (SMT). +LM35 od firmy National Semiconductor je teplotní čidlo, které převádí teplotu na předvídatelné napětí s maximální nelinearitou ±0,75 °C v rozsahu teplot −55 °C až 150 °C (zjednodušeně řečeno, ve standardním rozsahu teplot bývá přesné na ±0,75 °C). Často používaná varianta obvodu je zapouzdřena v malém plastovém pouzdře TO-92, ale existuje i verze ve větším plastovém pouzdře TO-220 a verze v kovovém pouzdře TO-46. Převodník se vyrábí i v provedení SMD pro montáž přímo na povrch plošného spoje (SMT). Napájecí napětí převodníku – pokud se pohybuje v rozsahu 4 V až 20 V – nemusí být stabilizované a převodník lze tudíž napájet přímo z baterie. V základním zapojení pro měření teploty je převodník připojen ke zdroji napětí, což může být např. 9V baterie, a na výstupu převodníku je voltmetr. diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-18-sedmisegmentovy-displej/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-18-sedmisegmentovy-displej/README.md index 5f7b17f..760d397 100644 --- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-18-sedmisegmentovy-displej/README.md +++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-18-sedmisegmentovy-displej/README.md @@ -25,9 +25,9 @@ Diodové sedmisegmentovky mají spotřebu cca 0,5 až 1 mA proudu na jeden segme ## Zapojení -**Společná katoda (Common Cathode, CC)** – V displeji se společnou katodou jsou všechny katody LED segmentů spojeny dohromady na log. 0. Jednotlivé segmenty (a-g) jsou osvětleny tak, že anoda segmentu je zapojena na log. 1 přes omezovací rezistor. +**Společná katoda (Common Cathode, CC)** – v displeji se společnou katodou jsou všechny katody LED segmentů spojeny dohromady na log. 0. Jednotlivé segmenty (a–g) se rozsvítí tak, že anoda segmentu je zapojena na log. 1 přes omezovací rezistor. -**Společná anoda (Common Anode, CA)** – V displeji se společnou anodou jsou všechny anody LED segmentů spojeny dohromady na log. 1. Jednotlivé segmenty (a-g) jsou osvětleny tak, že katoda segmentu je zapojena na log. 0 přes omezovací rezistor. +**Společná anoda (Common Anode, CA)** – v displeji se společnou anodou jsou všechny anody LED segmentů spojeny dohromady na log. 1. Jednotlivé segmenty (a–g) se rozsvítí tak, že katoda segmentu je zapojena na log. 0 přes omezovací rezistor.

diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-21-rgb-led/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-21-rgb-led/README.md index 9f77562..ab99672 100644 --- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-21-rgb-led/README.md +++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-21-rgb-led/README.md @@ -19,7 +19,7 @@ V tomto experimentu budeme používat technologii PWM pro ovládání jasu RGB L Každý ze tří kanálů má 256 stupňů jasu (0–255). Pokud jsou všechny tři základní barvy na 0, LED zhasne. Pokud jsou všechny 255, LED bude svítit nejjasnější možnou bílou. Různé barvy pak namícháme tak, že do kolíků pustíme hodnoty mezi 0 a 255. -RGB LED lze rozdělit na následující typy: společná anoda a společná katoda. V tomto experimentu budeme používat RGB LED se společnou katodou. +RGB LED se dělí na dva typy: se společnou anodou a se společnou katodou. V tomto experimentu budeme používat RGB LED se společnou katodou. ## Postup experimentu @@ -101,4 +101,4 @@ void barva(int r, int g, int b) { **Krok 5:** Zkompiluj a nahraj sketch do Arduina (Ctrl+U) -Nyní můžeš vidět, že RGB LED bliká červeně, zeleně, modře, oranžově, žlutě, fialově, indigo atd. +Nyní můžeš vidět, že RGB LED bliká červeně, zeleně, modře, oranžově, žlutě, fialově a barvou indigo. diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-22-rizeni-sedmisegmentoveho-displeje-s-74hc595/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-22-rizeni-sedmisegmentoveho-displeje-s-74hc595/README.md index 2dad47a..017f77e 100644 --- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-22-rizeni-sedmisegmentoveho-displeje-s-74hc595/README.md +++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-22-rizeni-sedmisegmentoveho-displeje-s-74hc595/README.md @@ -32,13 +32,13 @@ Q0–Q7: osm výstupů, které dokážou řídit 8 LED nebo 8 pinů sedmisegment Q7S: Serial data output pin, který slouží k propojení s dalším obvodem 74HC595 -MR: Reset pin, aktivní na log.0; zapojíme ho na +5V +MR: Reset pin, aktivní na log. 0; zapojíme ho na +5V SH: Shift register clock input je určen pro hodinový signál ST: Storage register clock input, na náběžné hraně přesune údaje z posuvného registru do paměťového -OE: Output enable pin, aktivní na log.0; zapojíme ho na GND +OE: Output enable pin, aktivní na log. 0; zapojíme ho na GND Ds: Serial data input pin, sem se zapisují data diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-23-hodiny-realneho-casu/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-23-hodiny-realneho-casu/README.md index c0bafa4..715f4e7 100644 --- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-23-hodiny-realneho-casu/README.md +++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-23-hodiny-realneho-casu/README.md @@ -2,7 +2,7 @@ ## Úvod -Procesory obecně pracují na základě CPU času (program se vykonává podle taktu CPU), ne na základě reálného času (až na výjimky, jako je např. FreeRTOS). Mikrokontroléry, a dokonce ani PC nevědí, kolik je hodin nebo co je za den. Co když to ale potřebujeme vědět? Co když potřebujeme něco provést každý den v 7 ráno, ale nechceme, aby Arduino pořád běželo a počítalo mikrosekundy? Právě na to se hodí hodiny reálného času. +Procesory obecně pracují na základě CPU času (program se vykonává podle taktu CPU), ne na základě reálného času (až na výjimky, jako je např. FreeRTOS). Mikrokontroléry, a dokonce ani PC, nevědí, kolik je hodin nebo co je za den. Co když to ale potřebujeme vědět? Co když potřebujeme něco provést každý den v 7 ráno, ale nechceme, aby Arduino pořád běželo a počítalo mikrosekundy? Právě na to se hodí hodiny reálného času. Existuje mnoho populárních modulů hodin reálného času, jako jsou DS1302, DS1307, PCF8485 a další. My zde použijeme DS1302 od firmy Dallas Semiconductor. @@ -19,9 +19,9 @@ Existuje mnoho populárních modulů hodin reálného času, jako jsou DS1302, D ## Princip -DS1302 obsahuje hodiny reálného času, kalendář a 31 B statickou paměť RAM. Zařízení komunikuje s mikroprocesorem přes jednoduché sériové rozhraní. Hodiny reálného času poskytují sekundy, minuty, hodiny, den v týdnu, den v měsíci, měsíc a rok. Konec měsíce je automaticky přizpůsobován u měsíců s méně než 31 dny, včetně korekce u přestupného roku. Hodiny pracují ve 24hodinovém nebo 12hodinovém režimu s indikátorem AM (dopoledne) / PM (odpoledne). +DS1302 obsahuje hodiny reálného času, kalendář a statickou paměť RAM o velikosti 31 B. Zařízení komunikuje s mikroprocesorem přes jednoduché sériové rozhraní. Hodiny reálného času poskytují sekundy, minuty, hodiny, den v týdnu, den v měsíci, měsíc a rok. Konec měsíce je automaticky přizpůsobován u měsíců s méně než 31 dny, včetně korekce u přestupného roku. Hodiny pracují ve 24hodinovém nebo 12hodinovém režimu s indikátorem AM (dopoledne) / PM (odpoledne). -Propojení DS1302 s mikroprocesorem je zjednodušeno užitím synchronního sériového přenosu. Pro komunikaci s hodinami/pamětí jsou použity pouze tři vodiče: CE, I/O (data) a SCLK (časovač). Data mohou být přenesena z/do hodin nebo paměti buď po jednom bajtu, nebo až po 31 bajtech v režimu burst. DS1302 je navržen pro velmi malou spotřebu a udržení dat při příkonu menším než 1 μW. +Propojení DS1302 s mikroprocesorem je zjednodušeno užitím synchronního sériového přenosu. Pro komunikaci s hodinami/pamětí jsou použity pouze tři vodiče: CE, I/O (data) a SCLK (hodinový signál). Data mohou být přenesena z/do hodin nebo paměti buď po jednom bajtu, nebo až po 31 bajtech v režimu burst. DS1302 je navržen pro velmi malou spotřebu a udržení dat při příkonu menším než 1 μW. ## Postup projektu diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-29-infracerveny-prijimac/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-29-infracerveny-prijimac/README.md index e82408f..bd72ea3 100644 --- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-29-infracerveny-prijimac/README.md +++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-29-infracerveny-prijimac/README.md @@ -17,7 +17,7 @@ Hlavním prvkem tohoto infračerveného dálkového ovládání je přijímač H Jako světelné zdroje se v dálkových ovladačích používají luminiscenční diody infra-LED emitující paprsek záření o vlnové délce kolem 950 nm. Při posílání informace způsobem log. 1 = „infra-LED svítí“, log. 0 = „nesvítí“ by bylo kvůli vysokému rušení obtížné zajistit bezchybný přenos datového rámce (zdrojem infračerveného záření je i slunce či obyčejná žárovka). Využívá se proto modulace. -Při modulaci logickou úrovní 1 se infra-LED budí obdélníkovým nosným signálem o dané střídě a frekvenci, typicky 30–56 kHz (v našem případě 38 kHz). Tento stav se nazývá značka. Po dobu logické úrovně 0 není dioda aktivní, nastává mezera. Dobu trvání značky a mezery, stejně tak jako jejich význam, specifikuje použitý protokol. V klidu, tj. když neprobíhá přenos rámce, setrvává vysílač ve stavu log. 0. Přijímač signálu je nastaven na použitý nosný kmitočet. Tím, že ostatní kmitočety odfiltruje, účinně zamezuje možnému rušení okolním světlem. +Při modulaci logickou úrovní 1 se infra-LED budí obdélníkovým nosným signálem o dané střídě a frekvenci, typicky 30–56 kHz (v našem případě 38 kHz). Tento stav se nazývá značka. Po dobu logické úrovně 0 není dioda aktivní, nastává mezera. Dobu trvání značky a mezery, stejně jako jejich význam, specifikuje použitý protokol. V klidu, tj. když neprobíhá přenos rámce, setrvává vysílač ve stavu log. 0. Přijímač signálu je nastaven na použitý nosný kmitočet. Tím, že ostatní kmitočety odfiltruje, účinně zamezuje možnému rušení okolním světlem.