diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/00-zaciname/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/00-zaciname/README.md
index ffd1415..c2bb09d 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/00-zaciname/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/00-zaciname/README.md
@@ -2,7 +2,7 @@
-Tento článek popisuje, jak připojit Tvoje Arduino k počítači a nahrát první projekt (sketch).
+Tento článek popisuje, jak připojit tvoje Arduino k počítači a nahrát první projekt (sketch).
## 1. Připrav si Arduino a USB kabel
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/02-znaceni-rezistoru/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/02-znaceni-rezistoru/README.md
index ecc907f..296edba 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/02-znaceni-rezistoru/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/02-znaceni-rezistoru/README.md
@@ -11,10 +11,10 @@ Rezistory (hovorově "odpory") ve stavebnici mají pět barevných proužků: t
-Pokud si hodnotou nejsi jistý, změř ji multimetrem.
+Pokud máš o hodnotě pochybnosti, změř ji multimetrem.
## Poznámka ke schématům
-Ve schématech se typicky setkáte s jedním ze dvou značení rezistorů – Americkým (IEEE/ANSI) a Evropským (IEC). V tomto návodu se setkáte se značením Americkým.
+Ve schématech se setkáš s jedním ze dvou značení rezistorů – americkým (IEEE/ANSI), nebo evropským (IEC). V tomto návodu se setkáš hlavně se značením americkým.
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/03-kdyz-neco-nefunguje/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/03-kdyz-neco-nefunguje/README.md
index 7a86264..8ed6e98 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/03-kdyz-neco-nefunguje/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/03-kdyz-neco-nefunguje/README.md
@@ -1,7 +1,7 @@
# Když něco nefunguje
- Chyba „No such file or directory“ u řádku #include – chybí knihovna, nainstaluj ji podle kapitoly Instalace knihoven.
-- Nahrávání selže – zkontroluj vybranou desku a port a zavři jiné programy (internetový prohlížeč, jiná ArduinoIDE okna,...), které mohou port používat.
+- Nahrávání selže – zkontroluj vybranou desku a port a zavři jiné programy (internetový prohlížeč, jakákoliv další okna Arduino IDE apod.), které mohou port používat.
- LCD svítí, ale nic neukazuje – otoč trimrem kontrastu na zadní straně a skenerem z lekce 5 ověř adresu displeje (obvykle 0x27, někdy 0x3F).
- Sériový monitor ukazuje nesmyslné znaky – nastav rychlost 9600 baud.
- Sériový monitor nic nezobrazuje u Arduino UNO R4 – přidej `delay(100);` po `Serial.begin(9600);`
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/README.md
index 4e606b0..cf56ad9 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/README.md
@@ -14,10 +14,10 @@ Pro Arduino UNO R3, UNO R4 WiFi a Mega 2560.
- [Když něco nefunguje](03-kdyz-neco-nefunguje/README.md)
- [Lekce 1: Řízení LED tlačítkem](lekce-01-rizeni-led-tlacitkem/README.md)
- [Lekce 2: Řízení LED PWMkou](lekce-02-rizeni-led-pwmkou/README.md)
-- [Lekce 3: LED Tekoucí potok](lekce-03-led-tekouci-potok/README.md)
+- [Lekce 3: LED tekoucí potok](lekce-03-led-tekouci-potok/README.md)
- [Lekce 4: Interaktivní tekoucí LED světla](lekce-04-interaktivni-tekouci-led-svetla/README.md)
- [Lekce 5: Používání skeneru sběrnice I²C](lekce-05-pouzivani-skeneru-sbernice-i2c/README.md)
-- [Lekce 6: I2C LCD displej](lekce-06-i2c-lcd-displej/README.md)
+- [Lekce 6: I²C LCD displej](lekce-06-i2c-lcd-displej/README.md)
- [Lekce 7: Bzučák](lekce-07-bzucak/README.md)
- [Lekce 8: Otřesové čidlo](lekce-08-otresove-cidlo/README.md)
- [Lekce 9: Kvízový bzučák](lekce-09-kvizovy-bzucak/README.md)
@@ -31,7 +31,7 @@ Pro Arduino UNO R3, UNO R4 WiFi a Mega 2560.
- [Lekce 17: Teplotní čidlo LM-35](lekce-17-teplotni-cidlo-lm-35/README.md)
- [Lekce 18: Sedmisegmentový displej](lekce-18-sedmisegmentovy-displej/README.md)
- [Lekce 19: Stopky – 4místný sedmisegmentový displej](lekce-19-stopky-4mistny-sedmisegmentovy-displej/README.md)
-- [Lekce 20: 8x8 LED matice](lekce-20-8x8-led-matice/README.md)
+- [Lekce 20: 8×8 LED matice](lekce-20-8x8-led-matice/README.md)
- [Lekce 21: RGB LED](lekce-21-rgb-led/README.md)
- [Lekce 22: Řízení sedmisegmentového displeje s 74HC595](lekce-22-rizeni-sedmisegmentoveho-displeje-s-74hc595/README.md)
- [Lekce 23: Hodiny reálného času](lekce-23-hodiny-realneho-casu/README.md)
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/_kit/CTI_ME.txt b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/_kit/CTI_ME.txt
index 42a92f4..f9de712 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/_kit/CTI_ME.txt
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/_kit/CTI_ME.txt
@@ -14,7 +14,7 @@ Potřebné knihovny (Arduino IDE > Správce knihoven):
Všechny programy jsou ověřené překladem pro Arduino UNO R3, Arduino UNO R4 WiFi
a Arduino Mega 2560 (Arduino AVR Boards 1.8.8, Arduino UNO R4 Boards 1.6.0).
-Starou složku „Library“ z předchozí verze už nepotřebuješ – pokud jsi ji kopíroval
-do Arduino/libraries, smaž ji.
+Starou složku „Library“ z předchozí verze už nepotřebuješ – pokud ji máš nakopírovanou
+v Arduino/libraries, smaž ji.
LaskaKit | https://www.laskakit.cz | podpora@laskakit.cz
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-01-rizeni-led-tlacitkem/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-01-rizeni-led-tlacitkem/README.md
index 2507d95..33f6e0a 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-01-rizeni-led-tlacitkem/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-01-rizeni-led-tlacitkem/README.md
@@ -11,7 +11,7 @@ V tomto experimentu se dozvíš, jak zapnout / vypnout LEDku (svítící diodu)
- Arduino
- USB kabel
- Tlačítko
-- Rezistor (10kΩ)
+- Rezistor (10 kΩ)
- Breadboard vodiče
- Breadboard
@@ -19,13 +19,13 @@ V tomto experimentu se dozvíš, jak zapnout / vypnout LEDku (svítící diodu)
## Princip
-S tlačítky už určite máš mnoho zkušeností. Jedná o nejčastější ovládací prvek v elektronice, a proto se také vyrábí v nevyčitatelném množství tvarů a velikostí. Zde jsme použili 12 mm tlačítko, viz následující obrázky. Piny, na které ukazují šipky stejné barvy, jsou propojeny.
+S tlačítky už určitě máš mnoho zkušeností. Jedná se o nejčastější ovládací prvek v elektronice, a proto se také vyrábí v nespočetném množství tvarů a velikostí. Zde jsme použili 12 mm tlačítko, viz následující obrázky. Piny, na které ukazují šipky stejné barvy, jsou propojeny.
Při stisknutí tlačítka se piny, na které ukazují modré šipky, připojí na piny označené červenou šipkou.
-Obecně platí, že tlačítko je přímo napojeno na LED za účelem zapnutí a vypnutí LED. Takové spojení je relativně jednoduché, ale někdy se v něm LED rozsvítí automaticky (bez stisknutí tlačítka). To může být způsobeno různýmy typy rušení. Aby se zabránilo těmto vnějším zásahům, je použit pull-down rezistor pro připojení 1K–10KΩ Rezistoru mezi tlačítkem, portem a GND. Toto se využívá k ničení vnějších zásahů, zatímco je připojeno GND tak dlouho, dokud je tlačítko vypnuté.
+Obecně platí, že tlačítko je přímo napojeno na LED za účelem zapnutí a vypnutí LED. Takové spojení je relativně jednoduché, ale někdy se v něm LED rozsvítí automaticky (bez stisknutí tlačítka). To může být způsobeno různými typy rušení. Aby se zabránilo těmto vnějším zásahům, používá se pull-down rezistor, což je rezistor s hodnotou 1–10 kΩ zapojený mezi vstupní port (tlačítko) a GND. Ten odvádí rušení a drží vstup na GND tak dlouho, dokud tlačítko není stisknuté.
-Toto připojení obvodu je široce používáno v řadě obvodů a elektronických zařízení. Například, pokud stiskneš jakékoli tlačítko na svém telefonu, rozsvítí se Ti podsvícení.
+Toto připojení obvodu je široce používáno v řadě obvodů a elektronických zařízení. Například, pokud stiskneš jakékoli tlačítko na svém telefonu, rozsvítí se ti podsvícení.
## Postup experimentu
@@ -50,7 +50,7 @@ Toto připojení obvodu je široce používáno v řadě obvodů a elektronický
* Rezistor 10 kΩ: mezi pin 12 a GND (drží vstup v klidu na LOW)
* LED: vestavěná LED „L“ na pinu 13 (nic nezapojuješ)
*
- * Knihovny: žádné
+ * Knihovny: žádné (jen Arduino IDE)
* Desky: Arduino UNO R3, Arduino UNO R4 WiFi, Arduino Mega 2560
*
* Verze návodu 3.0 (10/2026)
@@ -82,4 +82,4 @@ void loop() {
**Krok 5:** Zkompiluj a nahraj sketch do Arduina (Ctrl+U)
-Nyní stiskni tlačítko a LED na Arduino se rozsvítí.
+Nyní stiskni tlačítko a LED na Arduinu se rozsvítí.
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-01-rizeni-led-tlacitkem/Rizeni_LED_tlacitkem/Rizeni_LED_tlacitkem.ino b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-01-rizeni-led-tlacitkem/Rizeni_LED_tlacitkem/Rizeni_LED_tlacitkem.ino
index 019be8d..d64b77d 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-01-rizeni-led-tlacitkem/Rizeni_LED_tlacitkem/Rizeni_LED_tlacitkem.ino
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-01-rizeni-led-tlacitkem/Rizeni_LED_tlacitkem/Rizeni_LED_tlacitkem.ino
@@ -6,7 +6,7 @@
*
* Zapojení:
* Tlačítko: jeden vývod na 5V, druhý na pin 12
- * Odpor 10 kΩ: mezi pin 12 a GND (drží vstup v klidu na LOW)
+ * Rezistor 10 kΩ: mezi pin 12 a GND (drží vstup v klidu na LOW)
* LED: vestavěná LED „L“ na pinu 13 (nic nezapojuješ)
*
* Knihovny: žádné (jen Arduino IDE)
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-02-rizeni-led-pwmkou/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-02-rizeni-led-pwmkou/README.md
index 6d88b99..aa96646 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-02-rizeni-led-pwmkou/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-02-rizeni-led-pwmkou/README.md
@@ -2,36 +2,36 @@
## Úvod
-Nyní si ukážeme, jak z arduina dostaneme signál jiný než "1" nebo "0". Postupně budeme měnit jas LEDky pomocí kódu. Vzhledem k tomu, že pulzující světlo vypadá jako dýchání, dali jsme mu odpovídající jméno – dýchající LEDka. Dosáhneme tohoto efektu pomocí pulzně šířkové modulace (PWM)
+Nyní si ukážeme, jak z Arduina dostaneme signál jiný než "1" nebo "0". Postupně budeme měnit jas LEDky pomocí kódu. Vzhledem k tomu, že pulzující světlo vypadá jako dýchání, dali jsme mu odpovídající jméno – dýchající LEDka. Dosáhneme tohoto efektu pomocí pulzně šířkové modulace (PWM).
## Komponenty
- Arduino
- Breadboard
- Breadboard vodiče
-- 1x LED
-- Rezistor (220Ω)
+- 1× LED
+- Rezistor (220 Ω)
- USB kabel
## Princip
-Pulzně šířková modulace neboli PWM (Pulse Width Modulation) je diskrétní modulace pro přenos analogového signálu pomocí dvouhodnotového signálu. Jako dvouhodnotová veličina může být použito např. napětí. Vzhledem ke svojí jednoduchosti (vyžaduje jen minimální množství komponentů pro implementaci) a efektivitě (minimální ztráty) je pulsně šířková modulace často využívána ve výkonové elektronice (sporáky, motory, osvětlení,...).
+Pulzně šířková modulace neboli PWM (Pulse Width Modulation) je diskrétní modulace pro přenos analogového signálu pomocí signálu dvouhodnotového. Vzhledem ke svojí jednoduchosti (vyžaduje jen minimální množství komponentů pro implementaci) a efektivitě (minimální ztráty) je pulzně šířková modulace často využívána ve výkonové elektronice (sporáky, motory, osvětlení apod.), má ovšem své využití i v drobné elektronice, jako například u servomotorů.
-Přenosový signál, který nese informaci o přenášené hodnotě, může nabývat hodnot zapnuto/vypnuto tj. log.1/log.0 (5V a 0V v našem případě). Hodnota přenášeného signálu je v přenosu "zakódována" jako poměr mezi stavy zapnuto/vypnuto. Tomuto poměru se říká střída. Cyklu, kdy dojde k přenosu jedné střídy, se říká perioda. Omezením pro PWM je to, že přenos informace je vždy omezen na relativní vyjádření a to 0 - 100 %. To znamená, že musí být znám poměr mezi skutečnou hodnotou a procentuálním vyjádřením. Časové hodnoty střídy se pohybují v sekundách nebo v milisekundách pro přesnější řízení. Perioda je vždy součtem doby zapnuto a vypnuto.
+Přenosový signál, který nese informaci o přenášené hodnotě, může nabývat hodnot zapnuto/vypnuto tj. log. 1 / log. 0 (v našem případě 5 V a 0 V). Hodnota přenášeného signálu je v přenosu "zakódována" jako poměr mezi stavy zapnuto/vypnuto. Tomuto poměru se říká střída. Cyklu, kdy dojde k přenosu jedné střídy, se říká perioda. Omezením pro PWM je to, že přenos informace je vždy omezen na relativní vyjádření, a to 0–100 %. To znamená, že musí být znám poměr mezi skutečnou hodnotou a procentuálním vyjádřením. Časové hodnoty střídy se pohybují v sekundách nebo v milisekundách pro přesnější řízení. Perioda je vždy součtem doby zapnuto a vypnuto.
-Musíš zopakovat periodu dostatečně rychle s LED, aby nebylo vidět, že LEDka bliká, ale trvale svítí.
+Periodu je potřeba opakovat dostatečně rychle, aby nebylo vidět, že LEDka bliká, a vypadalo to, že svítí trvale.
-Z oscilogramu je patrné, že amplituda napětí výstupu je 5V. Skutečné výstupní napětí je pouze 3.75V pomocí PWM, protože 5V trvá pouze 75% střídy (duty cycle).
+Z oscilogramu je patrné, že amplituda napětí výstupu je 5 V. Skutečné (průměrné) výstupní napětí je díky PWM pouze 3,75 V, protože 5 V trvá jen 75 % periody (střída, neboli *duty cycle*, je 75 %).
Tři základní parametry PWM:
- Střída (duty cycle) je poměr mezi stavy zapnuto/vypnuto.
- Perioda je součtem doby zapnuto a vypnuto.
-- Amplituda napětí je zde 0V-5V.
+- Amplituda napětí je zde 0–5 V.
## Postup experimentu
@@ -90,6 +90,4 @@ void loop() {
**Krok 5:** Zkompiluj a nahraj sketch do Arduina (Ctrl+U)
-**Krok 5:** Zkompiluj a nahraj sketch do Arduina (Ctrl+U)
-
-Tady bys měl vidět, jak se LEDka stává jasnější a tmavší, a tak pořád dokola.
+Teď uvidíš, jak LEDka postupně zjasňuje a zase tmavne, a tak pořád dokola.
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-02-rizeni-led-pwmkou/Rizeni_LED_PWM/Rizeni_LED_PWM.ino b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-02-rizeni-led-pwmkou/Rizeni_LED_PWM/Rizeni_LED_PWM.ino
index 81e1b0b..1705785 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-02-rizeni-led-pwmkou/Rizeni_LED_PWM/Rizeni_LED_PWM.ino
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-02-rizeni-led-pwmkou/Rizeni_LED_PWM/Rizeni_LED_PWM.ino
@@ -5,7 +5,7 @@
* Jas se řídí pulzně šířkovou modulací (PWM) funkcí analogWrite().
*
* Zapojení:
- * LED (anoda, delší nožička) přes odpor 220 Ω na pin 9
+ * LED (anoda, delší nožička) přes rezistor 220 Ω na pin 9
* LED (katoda, kratší nožička) na GND
*
* Knihovny: žádné (jen Arduino IDE)
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-03-led-tekouci-potok/LED_Tekouci_potok/LED_Tekouci_potok.ino b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-03-led-tekouci-potok/LED_Tekouci_potok/LED_Tekouci_potok.ino
index a471d36..6819758 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-03-led-tekouci-potok/LED_Tekouci_potok/LED_Tekouci_potok.ino
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-03-led-tekouci-potok/LED_Tekouci_potok/LED_Tekouci_potok.ino
@@ -5,7 +5,7 @@
* jako by světlem tekla voda – tam a zpátky.
*
* Zapojení:
- * 8× LED přes odpor 220 Ω na piny 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9
+ * 8× LED přes rezistor 220 Ω na piny 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9
* Katody (kratší nožičky) všech LED na GND
*
* Knihovny: žádné (jen Arduino IDE)
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-03-led-tekouci-potok/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-03-led-tekouci-potok/README.md
index 8425600..c4715bf 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-03-led-tekouci-potok/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-03-led-tekouci-potok/README.md
@@ -1,16 +1,16 @@
-# Lekce 3: LED Tekoucí potok
+# Lekce 3: LED tekoucí potok
## Úvod
-V této lekci uděláme jednoduchý, ale zajímavý projekt – pomocí LED vytvoříme tekoucí LED světla. Tato plynulá světla jsou tvořena osmi LED v řadě, která se postupně rozsvítí a tmavnou jeden po druhém, stejně jako tekoucí voda.
+V této lekci uděláme jednoduchý, ale zajímavý projekt – pomocí LED vytvoříme tekoucí LED světla. Tato plynulá světla jsou tvořena osmi LED v řadě, které se postupně rozsvěcují a zhasínají jedna po druhé, stejně jako tekoucí voda.
## Komponenty
- Arduino
- Breadboard
- Breadboard vodiče
-- 8x LED
-- 8x Rezistor (220Ω)
+- 8× LED
+- 8× Rezistor (220 Ω)
- USB kabel
## Princip
@@ -86,4 +86,4 @@ void loop() {
**Krok 5:** Zkompiluj a nahraj sketch do Arduina (Ctrl+U)
-Nyní bys měl vidět osm LED světel, která se rozzáří jedno po druhém - zleva doprava, a potom ztlumeně postupně - zprava doleva. A zase opačně. Celý tento proces se bude opakovat, dokud bude obvod napájen.
+Nyní uvidíš, jak se osm LED rozsvítí jedna po druhé zleva doprava a potom postupně zhasnou zprava doleva. A pak totéž opačným směrem. Celý tento proces se bude opakovat, dokud bude obvod napájen.
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-04-interaktivni-tekouci-led-svetla/Interaktivni_LED_tekouci_potok/Interaktivni_LED_tekouci_potok.ino b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-04-interaktivni-tekouci-led-svetla/Interaktivni_LED_tekouci_potok/Interaktivni_LED_tekouci_potok.ino
index 7a699f7..d75acb5 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-04-interaktivni-tekouci-led-svetla/Interaktivni_LED_tekouci_potok/Interaktivni_LED_tekouci_potok.ino
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-04-interaktivni-tekouci-led-svetla/Interaktivni_LED_tekouci_potok/Interaktivni_LED_tekouci_potok.ino
@@ -5,7 +5,7 @@
* Potenciometrem měníš rychlost běhu.
*
* Zapojení:
- * 8× LED přes odpor 220 Ω na piny 2 až 9, katody na GND
+ * 8× LED přes rezistor 220 Ω na piny 2 až 9, katody na GND
* Potenciometr: krajní vývody na 5V a GND, prostřední vývod na A0
*
* Knihovny: žádné (jen Arduino IDE)
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-04-interaktivni-tekouci-led-svetla/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-04-interaktivni-tekouci-led-svetla/README.md
index 268ce81..1a00cc8 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-04-interaktivni-tekouci-led-svetla/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-04-interaktivni-tekouci-led-svetla/README.md
@@ -2,20 +2,20 @@
## Úvod
-V minulé lekci ses už naučil, jak se dělají tekoucí LED světla. V této lekci přidáme potenciometr, který bude měnit interval blikání pomocí nastavení potenciometru.
+Minulá lekce ukázala, jak se dělají tekoucí LED světla. V této lekci přidáme potenciometr, kterým budeš měnit interval blikání.
## Komponenty
- Arduino
- Breadboard
-- 8x LED
-- 8x Rezistor (220Ω)
+- 8× LED
+- 8× Rezistor (220 Ω)
- Potenciometr
- USB kabel
- Breadboard vodiče
## Princip
-Princip je poměrně jednoduchý. Zapne se 8 LEDek podle pořadí. A pak se změní časový interval zapnutí a vypnutí LED pomocí nastavení potenciometru.
+Princip je poměrně jednoduchý. Postupně se zapne 8 LEDek. Potenciometrem se pak mění časový interval zapnutí a vypnutí LED pomocí nastavení potenciometru.
## Postup experimentu
@@ -89,4 +89,4 @@ void posunLed() {
**Krok 4:** Nahraj sketch do Arduina
-Nyní bys měl vidět osm LED světel, která se rozzáří jedno po druhém, podle pořadí. Nastav potenciometr a přijdeš na to, že časový interval zapnutí a vypnutí LEDek se změní.
+Nyní uvidíš osm LED světel, která se rozzáří jedno po druhém. Otoč potenciometrem a uvidíš, že se časový interval zapnutí a vypnutí LEDek změní.
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-05-pouzivani-skeneru-sbernice-i2c/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-05-pouzivani-skeneru-sbernice-i2c/README.md
index 617e5b4..b33f806 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-05-pouzivani-skeneru-sbernice-i2c/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-05-pouzivani-skeneru-sbernice-i2c/README.md
@@ -2,7 +2,7 @@
## Úvod
-Dozvěděli jsme se od našeho zákazníka, že existují převodníky, které mají jinou I2C adresu, než popisujeme v další lekci (prý dostal převodník s adresou 0x3F, což se samozřejmě může stát). Tak jsme se rozhodli přidat tuhle lekci a naučit Tě skenovat adresy na sběrnici I2C.
+Dozvěděli jsme se od našeho zákazníka, že existují převodníky, které mají jinou I2C adresu, než popisujeme v další lekci (prý dostal převodník s adresou 0x3F, což se samozřejmě může stát). Tak jsme se rozhodli přidat tuhle lekci a naučit tě skenovat adresy na sběrnici I2C.
## Komponenty
@@ -14,15 +14,15 @@ Dozvěděli jsme se od našeho zákazníka, že existují převodníky, které m
Každé zařízení s I2C sběrnicí má adresu I2C, kterou používá k přijímání příkazů nebo odesílání zpráv. Bohužel je to jedna z oblastí, kde dokumentace často chybí. Tak se pojďme podívat a najít adresu na příkladu I2C převodníku pro LCD displej.
-Tento velmi jednoduchý sketch skenuje sběrnici I2C pro zařízení. Pokud je zařízení nalezeno, je hlášeno v sériovém monitoru Arduino.
+Tento velmi jednoduchý sketch prohledává sběrnici I2C a hledá na ní zařízení. Každé nalezené zařízení vypíše do sériového monitoru Arduino IDE.
-Sketch zobrazuje 7-bitové adresy nalezených zařízení jako hexadecimální hodnoty. Tato hodnota může být použita pro funkci "Wire.begin", která používá 7-bitovou adresu. Každé nalezené zařízení na sběrnici I2C je hlášeno. Zapojovat a odpojovat I2C zařízení můžeš za běhu aplikace.
+Sketch zobrazuje 7bitové adresy nalezených zařízení jako hexadecimální hodnoty. Tato hodnota může být použita pro funkci "Wire.begin", která používá 7bitovou adresu. Každé nalezené zařízení na sběrnici I2C je hlášeno. Zapojovat a odpojovat I2C zařízení můžeš za běhu aplikace.
## Postup experimentu
**Krok 1:** Vytvoř obvod
-Spojení mezi I2C LCD1602 a Arduino:
+Spojení mezi I2C LCD1602 a Arduinem:
| I2C LCD1602 | UNO R3 / UNO R4 WiFi | Arduino Mega |
|---|---|---|
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-06-i2c-lcd-displej/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-06-i2c-lcd-displej/README.md
index 19a3ccb..fa82076 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-06-i2c-lcd-displej/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-06-i2c-lcd-displej/README.md
@@ -2,12 +2,12 @@
## Úvod
-Jak jistě všichni víme, LCD a další obrazovky výrazně obohacují naší interakci s přístroji, avšak mají i jednu nevýhodu. Pokud jsou připojeny ke kontroleru, bude obsazeno několik IO portů, kterých je omezený počet. A právě z těchto důvodů byl vyvinut převodník se I²C sběrnicí pro 1602 a 2004 LCD displej, který daný problém vyřešil.
+Jak jistě víš, LCD a další obrazovky výrazně obohacují naši interakci s přístroji, avšak mají i jednu nevýhodu. Pokud jsou připojeny ke kontroleru, bude obsazeno několik IO portů, kterých je omezený počet. A právě z těchto důvodů byl vyvinut převodník s I²C sběrnicí pro LCD displeje 1602 a 2004, který daný problém řeší.
-Modrý potenciometr na převodníku se používá k nastavení podsvícení.
+Modrý potenciometr (trimr) na převodníku se používá k nastavení kontrastu.
## Co je to I²C?
-I²C (anglicky Inter-Integrated Circuit, čteme anglicky I-squared-C nebo česky I-dva-C) je multi-masterová počítačová sériová sběrnice původně vyvinutá firmou Philips (dnes NXP Semiconductors), která je používána k připojování nízkorychlostních periferií k základním deskám, mikrokontrolérům, atp. Prakticky identická sběrnice se skrývá pod zkratkou TWI (Two Wire Interface - dvoudrátové rozhraní), kterou používá firma Atmel a další výrobci, namísto chráněné značky I²C. I²C používá pouze dva obousměrné kanály - datový kanál SDA a hodinový signál SCL s pull-up rezistory. Typicky se používá napětí +5 V nebo +3,3 V, povoleny jsou však i systémy s jiným napětím.
+I²C (anglicky Inter-Integrated Circuit, čteme anglicky I-squared-C nebo česky I-dva-C) je multi-masterová počítačová sériová sběrnice původně vyvinutá firmou Philips (dnes NXP Semiconductors), která je používána k připojování nízkorychlostních periferií k základním deskám, mikrokontrolérům atp. Prakticky identická sběrnice se skrývá pod zkratkou TWI (Two Wire Interface – dvoudrátové rozhraní), kterou používají firma Atmel a další výrobci, namísto chráněné značky I²C. I²C používá pouze dva obousměrné kanály – datový kanál SDA a hodinový signál SCL s pull-up rezistory. Typicky se používá napětí +5 V nebo +3,3 V, povoleny jsou však i systémy s jiným napětím.
@@ -20,13 +20,13 @@ I²C (anglicky Inter-Integrated Circuit, čteme anglicky I-squared-C nebo česky
## Princip
-V tomto pokusu necháme I²C LCD1602 displej zobrazit “Laskarduino” a “Zdravim bastlire!" pomocí programování.
+V tomto pokusu necháme I²C LCD1602 displej zobrazit „Laskarduino“ a „Zdravim bastlire!“ pomocí programování.
## Postup experimentu
**Krok 1:** Vytvoř obvod
-Spojení I²C mezi LCD1602 a Arduino:
+Spojení I²C mezi LCD1602 a Arduinem:
| I²C LCD1602 | UNO R3 / UNO R4 WiFi | Arduino Mega |
|---|---|---|
@@ -35,7 +35,7 @@ Spojení I²C mezi LCD1602 a Arduino:
| SDA | A4 | 20 |
| SCL | A5 | 21 |
-Poznámka: Vedení I²C LCD1602 bude stejné ve všech následujících lekcích.
+Poznámka: Zapojení I²C LCD1602 bude stejné ve všech následujících lekcích.
Na desce UNO R4 WiFi i UNO R3 můžeš místo A4/A5 použít také piny SDA a SCL vedle pinu AREF – jsou propojené. Na Arduino Mega se displej připojuje na piny 20 (SDA) a 21 (SCL), případně SDA/SCL vedle AREF.
@@ -48,7 +48,7 @@ Na desce UNO R4 WiFi i UNO R3 můžeš místo A4/A5 použít také piny SDA a SC
```cpp
/*
- * LaskaKit Arduino MAXI Starter kit – Lekce 6: I²C LCD displej
+ * LaskaKit Arduino MAXI Starter kit – Lekce 6: I2C LCD displej
*
* Na displeji postupně „přiběhnou“ zprava texty
* „Laskarduino“ a „Zdravim bastlire!“.
@@ -56,11 +56,11 @@ Na desce UNO R4 WiFi i UNO R3 můžeš místo A4/A5 použít také piny SDA a SC
* převodníku a ověř adresu skenerem z lekce 5.
*
* Zapojení:
- * I²C LCD1602: GND–GND, VCC–5V
+ * I2C LCD1602: GND–GND, VCC–5V
* UNO R3 / UNO R4 WiFi: SDA–A4, SCL–A5
* Mega 2560: SDA–20, SCL–21
*
- * Knihovny: LiquidCrystal I²C (Frank de Brabander) – Správce knihoven
+ * Knihovny: LiquidCrystal I2C (Frank de Brabander) – Správce knihoven
* Desky: Arduino UNO R3, Arduino UNO R4 WiFi, Arduino Mega 2560
*
* Verze návodu 3.0 (10/2026)
@@ -68,11 +68,11 @@ Na desce UNO R4 WiFi i UNO R3 můžeš místo A4/A5 použít také piny SDA a SC
*/
#include
-#include
+#include
// Adresa displeje 0x27, 16 znaků, 2 řádky.
// Pokud skener (lekce 5) ukázal jinou adresu, např. 0x3F, přepiš ji zde.
-LiquidCrystal_I²C lcd(0x27, 16, 2);
+LiquidCrystal_I2C lcd(0x27, 16, 2);
const char text1[] = " Laskarduino "; // 26 znaků
const char text2[] = " Zdravim bastlire! "; // 26 znaků
@@ -110,8 +110,8 @@ void bezText(const char *text, int radek) {
**Krok 6:** Zkompiluj a nahraj sketch do Arduina (Ctrl+U)
-Nyní bys na svém displeji měl vidět „Laskarduino“ a „Zdravim bastlire!“.
+Nyní uvidíš na displeji „Laskarduino“ a „Zdravim bastlire!“.
-**Pokud na displeji nic nevidíš, zkontroluj nastavení odporového trimru pro řízení kontrastu na převodníku. Může se stát, že je nastavený na minimum a tudíž na displeji není nic vidět.** Otáčením si nastav správný kontrsat, tak aby byl nápis na displeji co nejlépe čitelný.
+**Pokud na displeji nic nevidíš, zkontroluj nastavení odporového trimru pro řízení kontrastu na převodníku. Může se stát, že je nastavený na minimum a tudíž na displeji není nic vidět.** Otáčením si nastav správný kontrast tak, aby byl nápis na displeji co nejlépe čitelný.
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-07-bzucak/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-07-bzucak/README.md
index 96846be..3611f2d 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-07-bzucak/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-07-bzucak/README.md
@@ -2,25 +2,25 @@
## Úvod
-Bzučáky jsou velmi jednoduché výstupní prvky, které ti umožňují přidat do svého projektu zvukovou signalizaci. Často se s nimi setkáváš v běžném životě (například u mikrovlnky, tiskárny/kopírky, nebo dokonce u některých počítačových základových desek).
+Bzučáky jsou velmi jednoduché výstupní prvky, které ti umožňují přidat do svého projektu zvukovou signalizaci. Často se s nimi setkáváš v běžném životě (například u mikrovlnky, tiskárny/kopírky nebo dokonce u některých počítačových základních desek).
## Komponenty
- Arduino
- Breadboard
- USB kabel
-- Aktivní bzučak
+- Aktivní bzučák
- Breadboard vodiče
## Princip
-Bzučáky můžeme rozdělit na aktivní nebo pasivní (viz následující obrázek). Otoč kolíčky obou bzučáků lícem nahoru - ten se zelenou kulatou destičkou je pasivní, zatímco ten zalitý černým lepidlem (polymerem) je bzučák aktivní.
+Bzučáky můžeme rozdělit na aktivní nebo pasivní (viz následující obrázek). Otoč oba bzučáky kolíčky nahoru – ten se zelenou kulatou destičkou je pasivní, zatímco ten zalitý černým lepidlem (polymerem) je aktivní.
Rozdíl mezi aktivním a pasivním bzučákem:
-Aktivní bzučák má v sobě zabudovaný oscilační zdroj, takže bude vydávat zvuky, pokud bude pod proudem. Pasivní bzučák ale takový zdroj nemá, proto při použití stejnosměrného napětí pípat nebude – místo toho je potřeba použít čtvercové vlny s frekvencí mezi 2K a 5K. Aktivní bzučák bývá často nákladnější a to právě z důvodu několika zabudovaných oscilátorů. V následujícím pokusu použijeme bzučák aktivní.
+Aktivní bzučák má v sobě zabudovaný oscilační zdroj, takže bude vydávat zvuky, pokud bude pod proudem. Pasivní bzučák ale takový zdroj nemá, proto při použití stejnosměrného napětí pípat nebude – místo toho je potřeba použít obdélníkový signál s frekvencí 2–5 kHz. Aktivní bzučák bývá často dražší, a to právě kvůli zabudovanému oscilátoru. V následujícím pokusu použijeme bzučák aktivní.
## Postup experimentu
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-08-otresove-cidlo/Otresove_cidlo/Otresove_cidlo.ino b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-08-otresove-cidlo/Otresove_cidlo/Otresove_cidlo.ino
index f572e68..da94567 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-08-otresove-cidlo/Otresove_cidlo/Otresove_cidlo.ino
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-08-otresove-cidlo/Otresove_cidlo/Otresove_cidlo.ino
@@ -3,7 +3,7 @@
*
* Když čidlem pohneš nebo ho nakloníš, kulička uvnitř spojí kontakty
* a rozsvítí se LED na desce Arduino (pin 13).
- * Vstup používá vnitřní pull-up odpor, žádný další odpor není potřeba.
+ * Vstup používá interní pull-up rezistor, žádný další rezistor není potřeba.
*
* Zapojení:
* Otřesové čidlo: jeden vývod na pin 2, druhý na GND
@@ -21,7 +21,7 @@ const int cidloPin = 2; // otřesové čidlo
void setup() {
pinMode(ledPin, OUTPUT);
- pinMode(cidloPin, INPUT_PULLUP); // zapnout vnitřní pull-up odpor
+ pinMode(cidloPin, INPUT_PULLUP); // zapnout interní pull-up rezistor
}
void loop() {
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-08-otresove-cidlo/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-08-otresove-cidlo/README.md
index a9dd985..498ca7f 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-08-otresove-cidlo/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-08-otresove-cidlo/README.md
@@ -2,7 +2,7 @@
## Úvod
-Otřesová čidla jsou velmi principiálně velmi jednoduchá – Je-li spínač nakloněn v určitém úhlu, kulička uvnitř sjede dolů a dotkne se dvou kontaktů připojených k vnějším kolíčkům. Tím propojí kontakty. Pokud zůstane kulička mimo kontakty, rozpojí je.
+Otřesová čidla jsou principiálně velmi jednoduchá – je-li spínač nakloněn pod určitým úhlem, kulička uvnitř sjede dolů a dotkne se dvou kontaktů připojených k vnějším kolíčkům. Tím propojí kontakty. Pokud zůstane kulička mimo kontakty, rozpojí je.
@@ -32,7 +32,7 @@ Schéma zapojení
*
* Když čidlem pohneš nebo ho nakloníš, kulička uvnitř spojí kontakty
* a rozsvítí se LED na desce Arduino (pin 13).
- * Vstup používá vnitřní pull-up rezistor, žádný další rezistor není potřeba.
+ * Vstup používá interní pull-up rezistor, žádný další rezistor není potřeba.
*
* Zapojení:
* Otřesové čidlo: jeden vývod na pin 2, druhý na GND
@@ -50,7 +50,7 @@ const int cidloPin = 2; // otřesové čidlo
void setup() {
pinMode(ledPin, OUTPUT);
- pinMode(cidloPin, INPUT_PULLUP); // zapnout vnitřní pull-up rezistor
+ pinMode(cidloPin, INPUT_PULLUP); // zapnout interní pull-up rezistor
}
void loop() {
@@ -71,4 +71,4 @@ void loop() {
**Krok 5:** Zkompiluj a nahraj sketch do Arduina (Ctrl+U)
-Pohni čidlem a LED připojená k pinu 13 na Arduinu se rozsvítí. Čidlo je připojené na vstup s vnitřním pull-up rezistorem, takže žádný další rezistor nepotřebuješ.
+Pohni čidlem a LED připojená k pinu 13 na Arduinu se rozsvítí. Čidlo je připojené na vstup s interním pull-up rezistorem, takže žádný další rezistor nepotřebuješ.
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-09-kvizovy-bzucak/Kvizovy_bzucak/Kvizovy_bzucak.ino b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-09-kvizovy-bzucak/Kvizovy_bzucak/Kvizovy_bzucak.ino
index 1fd41f2..e5e16a1 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-09-kvizovy-bzucak/Kvizovy_bzucak/Kvizovy_bzucak.ino
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-09-kvizovy-bzucak/Kvizovy_bzucak/Kvizovy_bzucak.ino
@@ -2,13 +2,13 @@
* LaskaKit Arduino MAXI Starter kit – Lekce 9: Kvízový bzučák
*
* Tlačítkem 4 moderátor spustí kolo (rozsvítí se LED 4).
- * Kdo z hráčů 1–3 stiskne tlačítko první, toho LED se rozsvítí
+ * Kdo z hráčů 1–3 stiskne tlačítko jako první, tomu se rozsvítí LED
* a zazní bzučák. Ostatní tlačítka se ignorují, dokud moderátor
* znovu nestiskne tlačítko 4.
*
* Zapojení:
* Tlačítka 1, 2, 3, 4: piny 2, 3, 4, 9 – druhý vývod tlačítek na GND
- * LED 1, 2, 3, 4: přes odpor 220 Ω na piny 6, 7, 8, 10, katody na GND
+ * LED 1, 2, 3, 4: přes rezistor 220 Ω na piny 6, 7, 8, 10, katody na GND
* Aktivní bzučák: + na pin 5, – na GND
*
* Knihovny: žádné (jen Arduino IDE)
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-09-kvizovy-bzucak/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-09-kvizovy-bzucak/README.md
index 23b9f64..5184e5f 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-09-kvizovy-bzucak/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-09-kvizovy-bzucak/README.md
@@ -2,21 +2,21 @@
## Úvod
-Ve vědomostních soutěžích, především těch zábavních (např. soutěže v odpovídání na otázky), organizátoři často používají bzučákový systém k přesnému a spravedlivému určení pořadí odpovídajících hráčů. Nyní je systém schopný objektivně ilustrovat přesnost a spravedlivost soutěže, čímž dělá pořad zábavnější. V této lekci budeme používat tlačítka, bzučáky a LED a vytvoříme kvízový bzučák.
+Ve vědomostních soutěžích, především těch zábavních (např. soutěže v odpovídání na otázky), organizátoři často používají bzučákový systém k přesnému a spravedlivému určení pořadí odpovídajících hráčů. Takový systém dokáže objektivně zajistit přesnost a spravedlnost soutěže, čímž dělá pořad zábavnější. V této lekci budeme používat tlačítka, bzučáky a LED a vytvoříme kvízový bzučák.
## Komponenty
- Arduino
- USB kabel
-- 4 Tlačítka
-- 4x LED
-- 4x Rezistor (220Ω)
-- Aktivní bzučak
+- 4× Tlačítko
+- 4× LED
+- 4× Rezistor (220 Ω)
+- Aktivní bzučák
- Breadboard vodiče
- Breadboard
## Princip
-Tlačítka 1, 2 a 3 slouží k odpovídání a tlačítkem 4 se resetuje. Pokud se nejprve zmáčke tlačítko 1, bzučák pípne, odpovídající LED se rozsvítí a všechny další LED zhasnou. Chceme-li začít další kolo, jednoduše zmáčkneme tlačítko 4.
+Tlačítka 1, 2 a 3 slouží k odpovídání a tlačítkem 4 se resetuje. Pokud se nejprve zmáčkne tlačítko 1, bzučák pípne, odpovídající LED se rozsvítí a všechny další LED zhasnou. Chceme-li začít další kolo, jednoduše zmáčkneme tlačítko 4.
## Postup experimentu
@@ -36,7 +36,7 @@ Tlačítka 1, 2 a 3 slouží k odpovídání a tlačítkem 4 se resetuje. Pokud
* LaskaKit Arduino MAXI Starter kit – Lekce 9: Kvízový bzučák
*
* Tlačítkem 4 moderátor spustí kolo (rozsvítí se LED 4).
- * Kdo z hráčů 1–3 stiskne tlačítko první, toho LED se rozsvítí
+ * Kdo z hráčů 1–3 stiskne tlačítko jako první, tomu se rozsvítí LED
* a zazní bzučák. Ostatní tlačítka se ignorují, dokud moderátor
* znovu nestiskne tlačítko 4.
*
@@ -114,6 +114,6 @@ void pipni() {
**Krok 5:** Zkompiluj a nahraj sketch do Arduina (Ctrl+U)
-Nyní nejprve zmáčkni tlačítko 4. Pokud prvně zmáčkneš tlačítko 1, rozsvítí se odpovídající LED a pípne bzučák. Poté opět zmáčkni tlačítko 4 k resetování, než začneš s dalšími tlačítky.
+Nyní nejprve zmáčkni tlačítko 4. Pokud pak jako první zmáčkneš tlačítko 1, rozsvítí se odpovídající LED a pípne bzučák. Poté opět zmáčkni tlačítko 4 k resetování, než začneš s dalšími tlačítky.
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-10-seriovy-monitor/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-10-seriovy-monitor/README.md
index 2bb3b4c..5d8ae3b 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-10-seriovy-monitor/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-10-seriovy-monitor/README.md
@@ -2,20 +2,20 @@
## Úvod
-Sériový monitor se používá ke komunikaci mezi Arduino deskou a počítačem nebo jinými přístroji, a v této lekci se naučíme, jak s jeho pomocí zapnout a vypnout LED. Jedná se o zabudovaný software v Arduino prostředí a otevře se kliknutím na tlačítko v pravém horním rohu. Můžeš posílat a získávat data pomocí sériového portu na Arduino desce a ovládat desku pomocí klávesnice. V této lekci používáme 3 LED, a proto můžeš do sériového monitoru napsat červenou, žlutou nebo modrou barvu na sériový monitor v IDE. Odpovídající LED na Arduino se tímto rozsvítí.
+Sériový monitor se používá ke komunikaci mezi Arduino deskou a počítačem nebo jinými přístroji. V této lekci se naučíme, jak s jeho pomocí zapnout a vypnout LED. Jde o nástroj zabudovaný v prostředí Arduino IDE, který se otevře kliknutím na tlačítko v pravém horním rohu. Můžeš posílat a získávat data pomocí sériového portu na Arduino desce a ovládat desku pomocí klávesnice. V této lekci používáme 3 LED, a proto můžeš do sériového monitoru v IDE napsat červenou, žlutou nebo modrou barvu. Tím se rozsvítí odpovídající LED.
## Komponenty
- Arduino
- Breadboard
-- 3x LED
-- 3x Rezistor (220Ω)
+- 3× LED
+- 3× Rezistor (220 Ω)
- Breadboard vodiče
- USB kabel
## Princip
-Zde slouží sériový monitor jako přestupní stanice pro komunikaci mezi tvým počítačem a Arduino. Nejprve převede počítač data do sériového monitoru a ta jsou poté přečtena pomocí Arduina. To pak provede další operace.
+Zde slouží sériový monitor jako přestupní stanice pro komunikaci mezi tvým počítačem a Arduinem. Počítač nejprve odešle data přes sériový monitor, Arduino je přečte a pak podle nich provede další operace.
## Postup experimentu
@@ -38,9 +38,9 @@ Zde slouží sériový monitor jako přestupní stanice pro komunikaci mezi tvý
* Funguje s jakýmkoli nastavením konce řádku v sériovém monitoru.
*
* Zapojení:
- * Modrá LED přes odpor 220 Ω na pin 2
- * Žlutá LED přes odpor 220 Ω na pin 3
- * Červená LED přes odpor 220 Ω na pin 4
+ * Modrá LED přes rezistor 220 Ω na pin 2
+ * Žlutá LED přes rezistor 220 Ω na pin 3
+ * Červená LED přes rezistor 220 Ω na pin 4
* Katody všech LED na GND
*
* Knihovny: žádné (jen Arduino IDE)
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-10-seriovy-monitor/Seriovy_monitor/Seriovy_monitor.ino b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-10-seriovy-monitor/Seriovy_monitor/Seriovy_monitor.ino
index 3d2d84a..ffebbf7 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-10-seriovy-monitor/Seriovy_monitor/Seriovy_monitor.ino
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-10-seriovy-monitor/Seriovy_monitor/Seriovy_monitor.ino
@@ -7,9 +7,9 @@
* Funguje s jakýmkoli nastavením konce řádku v sériovém monitoru.
*
* Zapojení:
- * Modrá LED přes odpor 220 Ω na pin 2
- * Žlutá LED přes odpor 220 Ω na pin 3
- * Červená LED přes odpor 220 Ω na pin 4
+ * Modrá LED přes rezistor 220 Ω na pin 2
+ * Žlutá LED přes rezistor 220 Ω na pin 3
+ * Červená LED přes rezistor 220 Ω na pin 4
* Katody všech LED na GND
*
* Knihovny: žádné (jen Arduino IDE)
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-11-fotorezistor/Fotorezistor/Fotorezistor.ino b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-11-fotorezistor/Fotorezistor/Fotorezistor.ino
index 680e0f4..e98b12c 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-11-fotorezistor/Fotorezistor/Fotorezistor.ino
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-11-fotorezistor/Fotorezistor/Fotorezistor.ino
@@ -7,8 +7,8 @@
*
* Zapojení:
* Fotorezistor: jeden vývod na 5V, druhý na A0
- * Odpor 10 kΩ: mezi A0 a GND
- * 8× LED přes odpor 220 Ω na piny 5 až 12, katody na GND
+ * Rezistor 10 kΩ: mezi A0 a GND
+ * 8× LED přes rezistor 220 Ω na piny 5 až 12, katody na GND
*
* Knihovny: žádné (jen Arduino IDE)
* Desky: Arduino UNO R3, Arduino UNO R4 WiFi, Arduino Mega 2560
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-11-fotorezistor/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-11-fotorezistor/README.md
index 3b2191b..71d127b 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-11-fotorezistor/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-11-fotorezistor/README.md
@@ -2,22 +2,22 @@
## Úvod
-Fotorezistor (anglicky photorezistor/photocell) je světlem ovládaný proměnný rezistor. Odpor fotorezistoru se snižuje s rostoucí intenzitou dopadajícího světla; jinými slovy, je fotovodivý. Fotorezistor můžeme využít pro na světlo citlivé detektory, jež se aktivují světlem či tmou.
+Fotorezistor (anglicky photoresistor/photocell) je světlem ovládaný proměnný rezistor. Odpor fotorezistoru se snižuje s rostoucí intenzitou dopadajícího světla; jinými slovy, je fotovodivý. Fotorezistor můžeme využít pro na světlo citlivé detektory, jež se aktivují světlem či tmou.
## Komponenty
- Arduino
- USB kabel
- Fotorezistor
-- Rezistor (10KΩ)
-- 8x LED
-- 8x Rezistor (220Ω)
+- Rezistor (10 kΩ)
+- 8× LED
+- 8× Rezistor (220 Ω)
- Breadboard vodiče
- Breadboard
## Princip
-Odpor ve fotorezistoru se mění na základě intenzity na něho dopadajícího světla. Když se intenzita tohoto světla zvýší, odpor se sníží a naopak. V tomto projektu použijeme 8 LED. Čím větší bude intenzita světla, tím více LED se rozsvítí. Až dosáhneme určité intenzity světla, rozsvítí se všechny LED. V případě žádného světla se nerozsvítí nic.
+Odpor ve fotorezistoru se mění na základě intenzity na něho dopadajícího světla. Když se intenzita tohoto světla zvýší, odpor se sníží a naopak. V tomto projektu použijeme 8 LED. Čím větší bude intenzita světla, tím více LED se rozsvítí. Až dosáhneme určité intenzity světla, rozsvítí se všechny LED. Bez světla se nerozsvítí žádná.
## Postup experimentu
@@ -40,8 +40,8 @@ Odpor ve fotorezistoru se mění na základě intenzity na něho dopadajícího
*
* Zapojení:
* Fotorezistor: jeden vývod na 5V, druhý na A0
- * Odpor 10 kΩ: mezi A0 a GND
- * 8× LED přes odpor 220 Ω na piny 5 až 12, katody na GND
+ * Rezistor 10 kΩ: mezi A0 a GND
+ * 8× LED přes rezistor 220 Ω na piny 5 až 12, katody na GND
*
* Knihovny: žádné (jen Arduino IDE)
* Desky: Arduino UNO R3, Arduino UNO R4 WiFi, Arduino Mega 2560
@@ -84,8 +84,8 @@ void loop() {
**Krok 5:** Zkompiluj a nahraj sketch do Arduina (Ctrl+U)
-Posviť na fotorezistor a uvidíš několik LED, jak se rozsvítí. Posviť více a rozsvítí se LED o to víc. Jakmile fotorezistor postavíš do tmy, všechna LED zhasnou.
+Posviť na fotorezistor a uvidíš, jak se několik LED rozsvítí. Posviť víc a rozsvítí se jich víc. Jakmile fotorezistor dáš do tmy, všechny LED zhasnou.
Vyzkoušej!
-Kromě výše uvedeného experimentu můžeš také vyměnit fotorezistor za mikrofon a pozorovat, jak LED signalizuje sílu zvuku. Čím vyšší bude síla zvuku, tím vice LED se rozsvítí. Vyzkoušej si tento pokus na vlastní kůži a uvidíš.
+Kromě výše uvedeného experimentu můžeš také vyměnit fotorezistor za mikrofon a pozorovat, jak LED signalizují sílu zvuku. Čím vyšší bude síla zvuku, tím více LED se rozsvítí. Vyzkoušej si tento pokus na vlastní kůži a uvidíš.
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-12-ovladani-zvuku-pomoci-svetla/Ovladani_zvuku_pomoci_svetla/Ovladani_zvuku_pomoci_svetla.ino b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-12-ovladani-zvuku-pomoci-svetla/Ovladani_zvuku_pomoci_svetla/Ovladani_zvuku_pomoci_svetla.ino
index 343bcda..9ee1422 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-12-ovladani-zvuku-pomoci-svetla/Ovladani_zvuku_pomoci_svetla/Ovladani_zvuku_pomoci_svetla.ino
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-12-ovladani-zvuku-pomoci-svetla/Ovladani_zvuku_pomoci_svetla/Ovladani_zvuku_pomoci_svetla.ino
@@ -6,7 +6,7 @@
*
* Zapojení:
* Fotorezistor: jeden vývod na 5V, druhý na A0
- * Odpor 10 kΩ: mezi A0 a GND
+ * Rezistor 10 kΩ: mezi A0 a GND
* Aktivní bzučák: + na pin 9, – na GND
*
* Knihovny: žádné (jen Arduino IDE)
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-12-ovladani-zvuku-pomoci-svetla/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-12-ovladani-zvuku-pomoci-svetla/README.md
index c511e72..4422b21 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-12-ovladani-zvuku-pomoci-svetla/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-12-ovladani-zvuku-pomoci-svetla/README.md
@@ -2,23 +2,23 @@
## Úvod
-Už ses naučil, jak pracovat s fotorezistorem. Teď s těmito znalostmi postavíš komplexnější projekt, kde intenzita světla bude ovládat frekvenci pípání bzučáku.
+Práci s fotorezistorem už znáš. Teď s těmito znalostmi postavíš komplexnější projekt, kde intenzita světla bude ovládat frekvenci pípání bzučáku.
## Komponenty
- Arduino
- USB kabel
- Fotorezistor
-- Aktivní bzučak
-- 1x Rezistor (10KΩ)
+- Aktivní bzučák
+- 1× Rezistor (10 kΩ)
- Breadboard vodiče
- Breadboard
## Princip
-Když posvítíš na fotorezistor, tak se odpor fotorezistoru se sníží; a naopak.
+Když posvítíš na fotorezistor, jeho odpor se sníží, a naopak.
-V tomto projektu je výstup fotorezistoru vyslán do pinu A0 na Arduino a poté zpracován ADC převaděčem, který vytvoří digitální signál z analogového. Tento signál používáme jako parametr funkce delay() v kódu, než se ozve bzučák. Pokud je dopadající světlo silné, je výsledná hodnota vyšší, což znamená, že bude bzučák pípat pomalu; je-li světlo slabé, výsledná hodnota je nižší a bzučák bude pípat rychleji.
+V tomto projektu je výstup fotorezistoru přiveden na pin A0 Arduina a poté zpracován A/D převodníkem, který z analogového signálu vytvoří digitální. Tento signál používáme jako parametr funkce delay() v kódu, než se ozve bzučák. Pokud je dopadající světlo silné, je výsledná hodnota vyšší, což znamená, že bude bzučák pípat pomalu; je-li světlo slabé, výsledná hodnota je nižší a bzučák bude pípat rychleji.
## Postup experimentu
@@ -77,4 +77,4 @@ void loop() {
**Krok 5:** Zkompiluj a nahraj sketch do Arduina (Ctrl+U)
-Pokud postavíš fotorezistor do tmy, bude bzučák pípat rychle; vystavíš-li fotorezistor světlu, bude pípat pomalu.
+Pokud dáš fotorezistor do tmy, bude bzučák pípat rychle; vystavíš-li fotorezistor světlu, bude pípat pomalu.
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-13-senzor-plamene/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-13-senzor-plamene/README.md
index a7ce8f2..b097b97 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-13-senzor-plamene/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-13-senzor-plamene/README.md
@@ -2,25 +2,25 @@
## Úvod
-Tento senzor funguje na principu detekce infračerveného světla vlnové délky, která odpovídá běžným typům plamene. V tomto projektu si ukážeme, jak takový senzor použít.
+Tento senzor funguje na principu detekce infračerveného světla o vlnové délce, která odpovídá běžným typům plamene. V tomto projektu si ukážeme, jak takový senzor použít.
## Komponenty
- Arduino
- USB kabel
- Senzor plamene
-- 1x Rezistor (10kΩ)
+- 1× Rezistor (10 kΩ)
- Breadboard vodiče
## Princip
-Existuje několik typů senzoru plamene, ale v tomto projektu budeme využívat infračervené čidlo, které dokáže rozpoznat světlo o vlnové délce od 700nm do 1000nm (typická vlnová délka pro plameny obyčejných hořlavin). Infračervená zjistí intenzitu světla v okolí, a Arduino poté převede analogovou hodnotu do digitální podoby.
+Existuje několik typů senzorů plamene, ale v tomto projektu budeme využívat infračervené čidlo, které dokáže rozpoznat světlo o vlnové délce od 700 nm do 1000 nm (typická vlnová délka pro plameny obyčejných hořlavin). Infračervené čidlo zjistí intenzitu světla v okolí a Arduino poté převede analogovou hodnotu do digitální podoby.
## Postup projektu
-**Krok 1:** Vytvoř obvod. Kratší kolík senzoru je katoda a ten druhý je anoda. Spoj katodu s 5V pinem a anodu s rezistorem; připoj druhý konec rezistoru ke GND, připoj jeden konec propojovacího vodiče na anodu, druhý konec k analogovému pinu, viz níže.
+**Krok 1:** Vytvoř obvod. Kratší kolík senzoru je katoda a ten druhý je anoda. Spoj katodu s 5V pinem a anodu s rezistorem. Druhý konec rezistoru připoj ke GND. Jeden konec propojovacího vodiče připoj na anodu a druhý k analogovému pinu, viz níže.
@@ -41,7 +41,7 @@ Existuje několik typů senzoru plamene, ale v tomto projektu budeme využívat
* Zapojení:
* Senzor plamene (IR dioda): kratší nožička (katoda) na 5V,
* delší nožička (anoda) na A0
- * Odpor 10 kΩ: mezi A0 a GND
+ * Rezistor 10 kΩ: mezi A0 a GND
* LED: vestavěná LED „L“ na pinu 13
*
* Knihovny: žádné (jen Arduino IDE)
@@ -80,4 +80,4 @@ void loop() {
**Krok 5:** Zkompiluj a nahraj sketch do Arduina (Ctrl+U)
-Když nyní rozsvítíš zapalovač nedaleko čidla, LED na pinu 13 na Arduino se rozsvítí.
+Když nyní nedaleko čidla zapálíš zapalovač, rozsvítí se LED na pinu 13 Arduina.
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-13-senzor-plamene/Senzor_plamene/Senzor_plamene.ino b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-13-senzor-plamene/Senzor_plamene/Senzor_plamene.ino
index 65a3a57..404cac0 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-13-senzor-plamene/Senzor_plamene/Senzor_plamene.ino
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-13-senzor-plamene/Senzor_plamene/Senzor_plamene.ino
@@ -9,7 +9,7 @@
* Zapojení:
* Senzor plamene (IR dioda): kratší nožička (katoda) na 5V,
* delší nožička (anoda) na A0
- * Odpor 10 kΩ: mezi A0 a GND
+ * Rezistor 10 kΩ: mezi A0 a GND
* LED: vestavěná LED „L“ na pinu 13
*
* Knihovny: žádné (jen Arduino IDE)
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-14-voltmetr/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-14-voltmetr/README.md
index 04d7eae..b3f17e2 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-14-voltmetr/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-14-voltmetr/README.md
@@ -2,7 +2,7 @@
## Úvod
-V této lekci vytvoříme voltmetr s pomocí LCD displeje 1602 a potenciometru, čímž si mimo jiné ukážeme, jak vyčíst průběžně se měnící data na LCD displej.
+V této lekci vytvoříme voltmetr s pomocí LCD displeje 1602 a potenciometru, čímž si mimo jiné ukážeme, jak na LCD displeji průběžně zobrazovat měnící se data.
## Komponenty
@@ -15,7 +15,7 @@ V této lekci vytvoříme voltmetr s pomocí LCD displeje 1602 a potenciometru,
## Princip
-V tomto experimentu využijeme potenciometr k dělení napětí. Na výstupu pinů potenciometru je sice analogový signál, který by Arduino normálně nepřečetlo. To ale naštěstí není problém díky 10-bitovému ADC (analogově-digitálnímu konvertoru), který Arduino už ze základu obsahuje. Ten totiž převede souvislý (analogový) signál na celočíselnou hodnotu (0-1023), se kterou již arduino pracovat umí.
+V tomto experimentu využijeme potenciometr k dělení napětí. Na výstupu potenciometru je analogový signál, který by Arduino samo o sobě nepřečetlo. To ale naštěstí není problém díky 10bitovému ADC (analogově-digitálnímu převodníku), který Arduino obsahuje už v základu. Ten totiž převede spojitý (analogový) signál na celočíselnou hodnotu (0–1023), se kterou už Arduino pracovat umí.
Po přepočtu se naměřené napětí zobrazí na LCD displeji.
@@ -85,4 +85,4 @@ void loop() {
**Krok 5:** Zkompiluj a nahraj sketch do Arduina (Ctrl+U)
-Nyní otoč potenciometr a uvidíš na LCD displeji napětí pinů A0 na Arduino. Toto napětí bude odpovídat změně provedené potenciometrem.
+Nyní otáčej potenciometrem a na LCD displeji uvidíš napětí na pinu A0 Arduina. Toto napětí bude odpovídat změně provedené potenciometrem.
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-15-zvukovy-senzor/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-15-zvukovy-senzor/README.md
index 21a1ae5..2b4129e 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-15-zvukovy-senzor/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-15-zvukovy-senzor/README.md
@@ -2,11 +2,11 @@
## Úvod
-Mikrofon v nějaké formě pravděpodobně máte připojen i k zařízení, na kterém tento manuál čtete. Tento modul mikrofonu ovšem funguje trochu jinak. Má dva výstupy:
+Mikrofon v nějaké formě pravděpodobně obsahuje i zařízení, na kterém tento návod čteš. Tento modul mikrofonu ovšem funguje trochu jinak. Má dva výstupy:
A0: Analogový výstup, který se používá pro výstup napěťových signálů z mikrofonu v reálném čase. Analogický k funkci standardních mikrofonů.
-D0: Dosáhne-li intenzita zvuku určité prahové hodnoty (nastavené pomocí potenciometru), bude na výstupu snímače vysoké nebo nízké úrovně.
+D0: Dosáhne-li intenzita zvuku určité prahové hodnoty (nastavené pomocí potenciometru), objeví se na výstupu snímače vysoká nebo nízká úroveň.
@@ -19,13 +19,13 @@ D0: Dosáhne-li intenzita zvuku určité prahové hodnoty (nastavené pomocí po
## Princip
-Mikrofon umí konvertovat audio signál na analogový elektrický signál, pak stačí signál převést na digitální hodnotu s pomocí ADC, a na Arduino ji zpracovat. Níže je vidět schéma mikrofonu:
+Mikrofon převádí zvuk na analogový elektrický signál. Ten pak stačí pomocí ADC převést na digitální hodnotu a zpracovat ji v Arduinu. Níže je vidět schéma mikrofonu:
-LM393 je komparátor napětí. Pokud je napětí na pinu 3 vyšší, než je invertující pin 2, výstupní pin 1 bude mít log. hodnotu 1. V opačném případě log. hodnotu 0.
+LM393 je komparátor napětí. Pokud je napětí na pinu 3 vyšší než na invertujícím pinu 2, bude mít výstupní pin 1 log. hodnotu 1. V opačném případě log. hodnotu 0.
-Nejdříve nastav potenciometr, aby napětí na pinu 2 LM393 bylo méně než 5V. Pokud neslyšíš žádný zvuk, odpor mikrofonu je velmi velký. Napětí na pinu 3 LM393 je blízko k napájecímu napětí (5V). Na pinu DO je log.1 a LEDka svítí. Pokud slyšíš hluk, odpor mikrofonu klesne, pin DO modulu bude mít log.0 a LEDka se vypne.
+Nejdříve nastav potenciometr tak, aby napětí na pinu 2 LM393 bylo nižší než 5 V. Pokud není slyšet žádný zvuk, je odpor mikrofonu velmi velký. Napětí na pinu 3 LM393 se pak blíží napájecímu napětí (5 V), na pinu DO je log. 1 a LEDka svítí. Pokud se ozve hluk, odpor mikrofonu klesne, pin DO modulu bude mít log. 0 a LEDka zhasne.
## Postup projektu
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-16-senzor-hladiny-vody/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-16-senzor-hladiny-vody/README.md
index 4528343..e67591a 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-16-senzor-hladiny-vody/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-16-senzor-hladiny-vody/README.md
@@ -10,16 +10,16 @@ V této lekci použijeme snímač hladiny vody na měření hloubky vody. Výsle
- Breadboard
- USB kabel
- Senzor hladiny vody
-- 1x I2C LCD1602
+- 1× I2C LCD1602
- Breadboard vodiče
## Princip
-Voda (pokud není destilovaná) je elektricky vodivá. Vodivost vody můžeme využít (mimo jiné) pro měření hloubky vody v nějaké nádobě. Základem senzoru je zesílený obvod, složený z tranzistoru a několika vodivých plošek hřebenového tvaru. Při umístění do vody budou tyto vodivé plošky měnit svůj odpor s hloubkou vody a převádět hloubku na elektrický signál.
+Voda (pokud není destilovaná) je elektricky vodivá. Vodivost vody můžeme využít (mimo jiné) pro měření hloubky vody v nějaké nádobě. Základem senzoru je zesilovací obvod složený z tranzistoru a několika vodivých plošek hřebenového tvaru. Při umístění do vody budou tyto vodivé plošky měnit svůj odpor s hloubkou vody a převádět hloubku na elektrický signál.
-S ADC převodníkem na Arduino konvertujeme tento analogový signál na digitální a pak z něho vypořítáme hloubku, kterou vypíšeme na LCD.
+A/D převodníkem Arduina převedeme tento analogový signál na digitální a pak z něj vypočítáme hloubku, kterou vypíšeme na LCD.
## Postup projektu
@@ -84,4 +84,4 @@ void loop() {
**Krok 5:** Zkompiluj a nahraj sketch do Arduina (Ctrl+U)
-Nyní, když se ponoří čidlo do vody, můžeš vidět hloubku zobrazenou (v neurčitých hodnotách) na LCD displeji.
+Když teď ponoříš čidlo do vody, uvidíš na LCD displeji hloubku (jako hodnotu bez jednotek).
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-17-teplotni-cidlo-lm-35/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-17-teplotni-cidlo-lm-35/README.md
index 2244ac6..fafc33e 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-17-teplotni-cidlo-lm-35/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-17-teplotni-cidlo-lm-35/README.md
@@ -2,13 +2,13 @@
## Úvod
-LM35 od firmy National Semiconductor je teplotní čidlo, které převádí teplotu na předvídatelé napětí s maximální nelinearitou ±0,75 °C v rozsahu teplot -55 °C až 150 °C (zjednodušeně řečeno, ve standardním rozsahu teplot bývá přesné na ±0,75°C). Často používaná varianta obvodu je zapouzdřena v malém plastovém pouzdře TO-92, ale existuje i verze ve větším plastovém pouzdře TO-220 a verze v kovovém pouzdře TO-46. Převodník se vyrábí i v provedení SMD pro montáž přímo na povrch plošného spoje (SMT).
+LM35 od firmy National Semiconductor je teplotní čidlo, které převádí teplotu na předvídatelné napětí s maximální nelinearitou ±0,75 °C v rozsahu teplot -55 °C až 150 °C (zjednodušeně řečeno, ve standardním rozsahu teplot bývá přesné na ±0,75 °C). Často používaná varianta obvodu je zapouzdřena v malém plastovém pouzdře TO-92, ale existuje i verze ve větším plastovém pouzdře TO-220 a verze v kovovém pouzdře TO-46. Převodník se vyrábí i v provedení SMD pro montáž přímo na povrch plošného spoje (SMT).
Napájecí napětí převodníku – pokud se pohybuje v rozsahu 4 V až 20 V – nemusí být stabilizované a převodník lze tudíž napájet přímo z baterie. V základním zapojení pro měření teploty je převodník připojen ke zdroji napětí, což může být např. 9V baterie, a na výstupu převodníku je voltmetr.
-Pokud se mají měřit kladné i záporné teploty, zapojení vychází o něco složitěji. LM35 se používá i jako převodník teplota/napětí pro Arduino.
+Pokud se mají měřit kladné i záporné teploty, zapojení vychází o něco složitější. LM35 se používá i jako převodník teplota/napětí pro Arduino.
## Komponenty
@@ -21,7 +21,7 @@ Pokud se mají měřit kladné i záporné teploty, zapojení vychází o něco
## Princip
-Každý jeden stupeň celsia, který naměří čidlo, vyprodukuje na výstupu 10 mV (tj. _převodní koeficient_ je 10mV/°C). Prakticky to znamená, že se např. při teplotě 150 °C se na výstupu převodníku objeví napětí 1500 mV. Bude-li měřená teplota záporná, např. −40 °C, bude i výstupní napětí záporné (−400 mV).
+Každý stupeň Celsia, který naměří čidlo, vyprodukuje na výstupu 10 mV (tj. _převodní koeficient_ je 10 mV/°C). Prakticky to znamená, že se např. při teplotě 150 °C na výstupu převodníku objeví napětí 1500 mV. Bude-li měřená teplota záporná, např. −40 °C, bude i výstupní napětí záporné (−400 mV).
Vzorec výpočtu je následující:
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-18-sedmisegmentovy-displej/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-18-sedmisegmentovy-displej/README.md
index cd926b9..5f7b17f 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-18-sedmisegmentovy-displej/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-18-sedmisegmentovy-displej/README.md
@@ -2,13 +2,13 @@
## Úvod
-Displeje tohoto typu obsahují sedm políček (segmentů), které je možné individuálně rozsvěcet a zhasínat. Kombinací vypnutých a zapnutých segmentů můžeme docílit zobrazení arabských číslic, hexadecimálních číslic, a dalších písmen nebo znaků.
+Displeje tohoto typu obsahují sedm políček (segmentů), které je možné individuálně rozsvěcet a zhasínat. Kombinací vypnutých a zapnutých segmentů můžeme docílit zobrazení arabských číslic, hexadecimálních číslic a dalších písmen či znaků.
## Komponenty
- Arduino
- Sedmisegmentový displej
-- 8x Rezistor (220Ω)
+- 8× Rezistor (220 Ω)
- USB kabel
- Breadboard vodiče
- Breadboard
@@ -19,25 +19,25 @@ Displeje tohoto typu obsahují sedm políček (segmentů), které je možné ind
Sedmisegmentový displej (hovorově _sedmisegmentovka_) je jednou z nejběžnějších zobrazovacích jednotek na světě. Setkáš se s ním všude, od moderních průmyslových CNC strojů až po mikrovlnky staré desítky let.
-Je vhodný pouze pro zobrazování číslic, maximálně hexadecimálních číslic A až F, což je ale pro široké množství využití adekvátní. Segmety mohou být zvýrazněny hned několika způsoby – LED, LCD, žárovková vlákna, dokonce i mechanicky. Nejlevnější a nejpoužívanější z nich jsou ty tvořené světelnými diodami (LED). Další výhodou těchto displejů je, že se za sebou dají modulárně skládat do teoreticky někonečně dlouhého displeje.
+Je vhodný pouze pro zobrazování číslic, maximálně hexadecimálních číslic A až F, což je ale pro širokou škálu využití dostačující. Segmenty mohou být tvořeny hned několika způsoby – LED, LCD, žárovková vlákna, dokonce i mechanicky. Nejlevnější a nejpoužívanější z nich jsou ty tvořené světelnými diodami (LED). Další výhodou těchto displejů je, že se za sebou dají modulárně skládat do teoreticky nekonečně dlouhého displeje.
-Diodové sedmisegmentovky mají spotřebu cca 0,5 až 1 mA proudu na jeden segment u těch nejmenších (tzn. celá sedmisegmentovka 3,5–7 mA). Napětí je závislé na barvě – 1,5 až 2,5 V. Aby se ovládání diod zjednodušilo, mají diody navzájem propojenou jednu sadu vývodů (anody nebo katody) - z toho plynou označení společná katoda (Common Cathode) a společná anoda (Common Anode).
+Diodové sedmisegmentovky mají spotřebu cca 0,5 až 1 mA proudu na jeden segment u těch nejmenších (tzn. celá sedmisegmentovka 3,5–7 mA). Napětí je závislé na barvě – 1,5 až 2,5 V. Aby se ovládání diod zjednodušilo, mají diody navzájem propojenou jednu sadu vývodů (anody nebo katody) – z toho plynou označení společná katoda (Common Cathode) a společná anoda (Common Anode).
## Zapojení
-**Společná katoda (Common Cathode, CC)** – V displeji se společnou katodou jsou všechny katody LED segmentů spojeny dohromady na log. 0. Jednotlivé segmenty (a-g) jsou osvětleny tak, že anoda segmentu je zapojena na log. 1 přes omezovací odpor.
+**Společná katoda (Common Cathode, CC)** – V displeji se společnou katodou jsou všechny katody LED segmentů spojeny dohromady na log. 0. Jednotlivé segmenty (a-g) jsou osvětleny tak, že anoda segmentu je zapojena na log. 1 přes omezovací rezistor.
-**Společná anoda (Common Anode, CA)** – V displeji se společnou anodou jsou všechny anody LED segmentů spojeny dohromady na log. 1. Jednotlivé segmenty (a-g) jsou osvětleny tak, že katoda segmentu je zapojena na log. 0 přes omezovací odpor.
+**Společná anoda (Common Anode, CA)** – V displeji se společnou anodou jsou všechny anody LED segmentů spojeny dohromady na log. 1. Jednotlivé segmenty (a-g) jsou osvětleny tak, že katoda segmentu je zapojena na log. 0 přes omezovací rezistor.
-Teď je potřeba zjistit, jaký displej máš, CC nebo CA. Nejjednodušší způsob je pomocí 3V baterie (např. CR2032). Jeden z pinů na displeji je společná katoda nebo anoda. Dotkni se krátce „+“ baterie společného pinu a „−“ pinu vedle. Svítí segment? Máš displej se společnou anodou. Nesvítí? Otoč baterii a dotkni se „−“ společného pinu a „+“ pinu vedle. Svítí? Máš displej se společnou katodou. Segmentem nesviť dlouho, i vteřina trvalého svícení diodu spálí – 3 V z baterie je pro červenou LED (1,9–2 V) příliš.
+Teď je potřeba zjistit, jaký displej máš, CC nebo CA. Nejjednodušší způsob je pomocí 3V baterie (např. CR2032). Jeden z pinů na displeji je společná katoda nebo anoda. Krátce se dotkni pólem „+“ baterie společného pinu a pólem „−“ pinu vedle. Svítí segment? Máš displej se společnou anodou. Nesvítí? Otoč baterii a dotkni se pólem „−“ společného pinu a pólem „+“ pinu vedle. Svítí? Máš displej se společnou katodou. Segmentem nesviť dlouho, i vteřina trvalého svícení diodu spálí – 3 V z baterie je pro červenou LED (1,9–2 V) příliš.
## Postup projektu
**Krok 1:** Vytvoř obvod
-Tohle je přiklad zapojení pro CC displej. U CA displeje zapoj společný pin na +5V místo GND.
+Tohle je příklad zapojení pro CC displej. U CA displeje zapoj společný pin na +5V místo GND.
@@ -56,7 +56,7 @@ Tohle je přiklad zapojení pro CC displej. U CA displeje zapoj společný pin n
* jak to zjistit, popisuje návod. Podle typu nastav řádek SPOLECNA_ANODA.
*
* Zapojení:
- * Segmenty přes odpor 220 Ω: a–7, b–6, c–5, d–11, e–10, f–8, g–9, dp–4
+ * Segmenty přes rezistor 220 Ω: a–7, b–6, c–5, d–11, e–10, f–8, g–9, dp–4
* Společný vývod (prostřední pin): CC displej na GND, CA displej na 5V
*
* Knihovny: žádné (jen Arduino IDE)
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-18-sedmisegmentovy-displej/Sedmisegmentovy_displej/Sedmisegmentovy_displej.ino b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-18-sedmisegmentovy-displej/Sedmisegmentovy_displej/Sedmisegmentovy_displej.ino
index 91c5e7e..7613f38 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-18-sedmisegmentovy-displej/Sedmisegmentovy_displej/Sedmisegmentovy_displej.ino
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-18-sedmisegmentovy-displej/Sedmisegmentovy_displej/Sedmisegmentovy_displej.ino
@@ -7,7 +7,7 @@
* jak to zjistit, popisuje návod. Podle typu nastav řádek SPOLECNA_ANODA.
*
* Zapojení:
- * Segmenty přes odpor 220 Ω: a–7, b–6, c–5, d–11, e–10, f–8, g–9, dp–4
+ * Segmenty přes rezistor 220 Ω: a–7, b–6, c–5, d–11, e–10, f–8, g–9, dp–4
* Společný vývod (prostřední pin): CC displej na GND, CA displej na 5V
*
* Knihovny: žádné (jen Arduino IDE)
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-19-stopky-4mistny-sedmisegmentovy-displej/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-19-stopky-4mistny-sedmisegmentovy-displej/README.md
index 5b646db..eaeafb6 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-19-stopky-4mistny-sedmisegmentovy-displej/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-19-stopky-4mistny-sedmisegmentovy-displej/README.md
@@ -2,19 +2,19 @@
## Úvod
-V této lekci použijeme 4-místný sedmisegmentový displej pro vytvoření stopek.
+V této lekci použijeme 4místný sedmisegmentový displej pro vytvoření stopek.
## Komponenty
- Arduino
- USB kabel
-- 4-místný sedmisegmentový displej
+- 4místný sedmisegmentový displej
- Breadboard vodiče
- Breadboard
-- 8x Odpor (220Ω)
+- 8× Rezistor (220 Ω)
## Princip
-Pokud je použit 7- segmentový LED displej a jestli se jedná o displej se společnou anodou, připoj anodový pin do zdroje. Pokud se jedná o displej se společnou katodou, připoj katodu do GND. Pokud se použije 4-místný 7-segmentový LED displej, pin “společná anoda nebo katoda“ se používá pro kontrolu zobrazené číslice. Může být tedy zobrazena jenom jedna číslice. Nicméně, protože je to založeno na efektu Persistence of Vision, můžeme vidět čtyři 7-segmentové displeje a všechny budou zobrazovat nějaká čísla. Důvodem je, že elektronická rychlost skenování je příliš vysoká a my tedy nestihneme zaznamenat blikání.
+Pokud používáš jednomístný sedmisegmentový LED displej se společnou anodou, připoj anodový pin ke zdroji. Pokud se jedná o displej se společnou katodou, připoj katodu ke GND. U 4místného sedmisegmentového LED displeje se pin „společná anoda nebo katoda“ používá k ovládání zobrazené číslice. V jednu chvíli tak může svítit jen jedna číslice. Díky efektu setrvačnosti oka (Persistence of Vision) ale vidíme všechny čtyři číslice najednou. Důvodem je, že se číslice přepínají tak rychle, že blikání nestihneme zaznamenat.
@@ -60,7 +60,7 @@ Zapojení mezi 4místným sedmisegmentovým displejem a Arduinem:
* Podle typu displeje nastav řádek SPOLECNA_ANODA.
*
* Zapojení:
- * Segmenty přes odpor 220 Ω: a–2, b–3, c–4, d–5, e–6, f–7, g–8, p–9
+ * Segmenty přes rezistor 220 Ω: a–2, b–3, c–4, d–5, e–6, f–7, g–8, p–9
* Číslice: D1–10, D2–11, D3–12, D4–13 (D1 je číslice úplně vlevo)
*
* Knihovny: žádné (jen Arduino IDE)
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-19-stopky-4mistny-sedmisegmentovy-displej/Stopky_4mistny_displej/Stopky_4mistny_displej.ino b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-19-stopky-4mistny-sedmisegmentovy-displej/Stopky_4mistny_displej/Stopky_4mistny_displej.ino
index 068a936..854ec89 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-19-stopky-4mistny-sedmisegmentovy-displej/Stopky_4mistny_displej/Stopky_4mistny_displej.ino
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-19-stopky-4mistny-sedmisegmentovy-displej/Stopky_4mistny_displej/Stopky_4mistny_displej.ino
@@ -9,7 +9,7 @@
* Podle typu displeje nastav řádek SPOLECNA_ANODA.
*
* Zapojení:
- * Segmenty přes odpor 220 Ω: a–2, b–3, c–4, d–5, e–6, f–7, g–8, p–9
+ * Segmenty přes rezistor 220 Ω: a–2, b–3, c–4, d–5, e–6, f–7, g–8, p–9
* Číslice: D1–10, D2–11, D3–12, D4–13 (D1 je číslice úplně vlevo)
*
* Knihovny: žádné (jen Arduino IDE)
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-20-8x8-led-matice/LED_matice_8x8/LED_matice_8x8.ino b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-20-8x8-led-matice/LED_matice_8x8/LED_matice_8x8.ino
index 59a704c..8fd7166 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-20-8x8-led-matice/LED_matice_8x8/LED_matice_8x8.ino
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-20-8x8-led-matice/LED_matice_8x8/LED_matice_8x8.ino
@@ -6,7 +6,7 @@
*
* Zapojení:
* Řádky matice: R1–10, R2–A1, R3–2, R4–13, R5–9, R6–3, R7–8, R8–5
- * Sloupce přes odpor 220 Ω: C1–A0, C2–7, C3–6, C4–11, C5–4, C6–12, C7–A2, C8–A3
+ * Sloupce přes rezistor 220 Ω: C1–A0, C2–7, C3–6, C4–11, C5–4, C6–12, C7–A2, C8–A3
* (čísla pinů matice viz tabulka v návodu)
*
* Knihovny: žádné (jen Arduino IDE)
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-20-8x8-led-matice/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-20-8x8-led-matice/README.md
index 12f1134..7cc0ce8 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-20-8x8-led-matice/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-20-8x8-led-matice/README.md
@@ -1,8 +1,8 @@
-# Lekce 20: 8x8 LED matice
+# Lekce 20: 8×8 LED matice
## Úvod
-Maticové LED displeje jsou přesně to, co si myslíš - "mřížka" propojených ledek. Mají mnoho výhod oproti LCD nebo sedmisegmentovkám, se kterými už máš parxi. Oproti LCD jsou větší a lépe čitelné, a narozdíl od sedmisegmentovek nemají limitace v počtu znaků které na nich lze zobrazit. Navíc díky způsobu zapojení LED stačí 16 pinů pro 64 diod.
+Maticové LED displeje jsou přesně to, co si myslíš – „mřížka“ propojených LEDek. Mají mnoho výhod oproti LCD nebo sedmisegmentovkám, se kterými už máš praxi. Oproti LCD jsou větší a lépe čitelné a na rozdíl od sedmisegmentovek nemají omezení v počtu znaků, které na nich lze zobrazit. Navíc díky způsobu zapojení LED stačí 16 pinů pro 64 diod.
@@ -10,8 +10,8 @@ Maticové LED displeje jsou přesně to, co si myslíš - "mřížka" propojený
- Arduino
- USB kabel
-- LED matice 8x8
-- 8x Rezistor (220Ω)
+- LED matice 8×8
+- 8× Rezistor (220 Ω)
- Breadboard
- Breadboard vodiče
@@ -19,7 +19,7 @@ Maticové LED displeje jsou přesně to, co si myslíš - "mřížka" propojený
## Princip
-Pin číslování odpovídá výše uvedenému řádku a sloupci:
+Číslování pinů odpovídá výše uvedeným řádkům a sloupcům:
| Sloupec (COL) | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
@@ -28,9 +28,9 @@ Pin číslování odpovídá výše uvedenému řádku a sloupci:
| **Řádek (ROW)** | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
| č. pinu matice | 9 | 14 | 8 | 12 | 1 | 7 | 2 | 5 |
-Princip 8x8 maticového LED displeje:
+Princip 8×8 maticového LED displeje:
-8x8 LED matice se skládá z 64 LED a každá LEDka je umístěna na průsečíku řádku a sloupce. Když je elektrická úroveň určité řady vysoká a elektrická úroveň určitého sloupce nízká, pak se odpovídající LED rozsvítí. Chceš-li rozsvítit LED na první pokus, měl bys nastavit řádek 1 na vysokou úroveň (log. 1) a sloupec 1 na nízkou úroveň (log. 0). Pak se LED na prvním bodě rozsvítí. Chceš-li rozsvítit světlo LED na prvním řádku, měl bys nastavit řádek 1 na log. 1 a sloupce (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8) na log. 0. Pak se všechny LED diody na prvním řádku rozsvítí.
+8×8 LED matice se skládá z 64 LED a každá LEDka je umístěna na průsečíku řádku a sloupce. Když je elektrická úroveň určitého řádku nízká a elektrická úroveň určitého sloupce vysoká, pak se odpovídající LED rozsvítí. Chceš-li rozsvítit první LED, nastav řádek 1 na nízkou úroveň (log. 0) a sloupec 1 na vysokou úroveň (log. 1). Pak se rozsvítí LED v prvním bodě. Chceš-li rozsvítit všechny LED v prvním řádku, nastav řádek 1 na log. 0 a sloupce 1 až 8 na log. 1. Pak se rozsvítí všechny LED v prvním řádku.
## Postup projektu
@@ -52,7 +52,7 @@ Princip 8x8 maticového LED displeje:
*
* Zapojení:
* Řádky matice: R1–10, R2–A1, R3–2, R4–13, R5–9, R6–3, R7–8, R8–5
- * Sloupce přes odpor 220 Ω: C1–A0, C2–7, C3–6, C4–11, C5–4, C6–12, C7–A2, C8–A3
+ * Sloupce přes rezistor 220 Ω: C1–A0, C2–7, C3–6, C4–11, C5–4, C6–12, C7–A2, C8–A3
* (čísla pinů matice viz tabulka v návodu)
*
* Knihovny: žádné (jen Arduino IDE)
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-21-rgb-led/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-21-rgb-led/README.md
index 602e403..9f77562 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-21-rgb-led/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-21-rgb-led/README.md
@@ -2,7 +2,7 @@
## Úvod
-RGB LED jsou svítivé diody, které obsahují 3 základní barvy na jednom komponentu. Tyto barvy jsou červená, zelená a modrá, a typicky jsou jsou zabaleny do průhledného nebo poloprůhledného plastového pláště se čtyřmi kolíky. Pokud si pamatuješ výuku z prvního stupně, tak určitě víš, že z červené, zelené a modré lze míchat a vytvářet všechny druhy barev pomocí aditivního míchání, takže si můžeš udělat RGB LED vyzařující barevné světlo. Stejný způsob míchání barev využívají více méně všechny plnobarevné monitory, televize, a obrazovky na světě.
+RGB LED jsou svítivé diody, které obsahují 3 základní barvy na jednom komponentu. Tyto barvy jsou červená, zelená a modrá. Diody bývají zalité v průhledném nebo poloprůhledném plastovém pouzdře se čtyřmi vývody. Pokud si pamatuješ výuku z prvního stupně, tak určitě víš, že z červené, zelené a modré lze míchat a vytvářet všechny druhy barev pomocí aditivního míchání, takže si můžeš udělat RGB LED vyzařující barevné světlo. Stejný způsob míchání barev využívají víceméně všechny plnobarevné monitory, televize a obrazovky na světě.
## Komponenty
@@ -15,9 +15,9 @@ RGB LED jsou svítivé diody, které obsahují 3 základní barvy na jednom komp
## Princip
-V tomto experimentu budeme používat technologii PWM pro ovládání jasu RGB LED. Už jsme to popsali v lekci 2 tohoto kitu. Pokud si potřebuješ osvěžit paměť, tak si ji klidně projdi ještě jednou.
+V tomto experimentu budeme používat technologii PWM pro ovládání jasu RGB LED. Už jsme to popsali v lekci 2 tohoto kitu. Pokud si potřebuješ osvěžit paměť, klidně si tu lekci projdi ještě jednou.
-Každý ze tří kanálů má 255 stupňů jasu. Pokud ze tří základních barev jsou všechny 0, LED zhasne. Pokud jsou všechny 255, LED bude svítit nejjasnější možnou bílou. Různé barvy se pak namícháme tak, že do kolíků pustíme hodnoty mezi 0 a 255.
+Každý ze tří kanálů má 256 stupňů jasu (0–255). Pokud jsou všechny tři základní barvy na 0, LED zhasne. Pokud jsou všechny 255, LED bude svítit nejjasnější možnou bílou. Různé barvy pak namícháme tak, že do kolíků pustíme hodnoty mezi 0 a 255.
RGB LED lze rozdělit na následující typy: společná anoda a společná katoda. V tomto experimentu budeme používat RGB LED se společnou katodou.
@@ -27,7 +27,7 @@ RGB LED lze rozdělit na následující typy: společná anoda a společná kato
-| RGB LED module | Arduino |
+| RGB LED modul | Arduino |
|---|---|
| R | 11 |
| G | 10 |
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-22-rizeni-sedmisegmentoveho-displeje-s-74hc595/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-22-rizeni-sedmisegmentoveho-displeje-s-74hc595/README.md
index c812642..2dad47a 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-22-rizeni-sedmisegmentoveho-displeje-s-74hc595/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-22-rizeni-sedmisegmentoveho-displeje-s-74hc595/README.md
@@ -2,12 +2,12 @@
## Úvod
-V lekci 18 jsme si ukázali, jak řídit sedmisegmentové displeje s pomocí Arduino bez speciálních obvodů, ovšem to není jediná možnost, jak řídit několik sedmisegmentových displejů pomocí Arduino. Další způsob je použití posuvných registrů. Zde použijeme osmibitový posuvný registr 74HCT595.
+V lekci 18 jsme si ukázali, jak řídit sedmisegmentové displeje pomocí Arduina bez speciálních obvodů. To ovšem není jediná možnost, jak řídit několik sedmisegmentových displejů pomocí Arduina. Dalším způsobem je použití posuvných registrů. Zde použijeme osmibitový posuvný registr 74HC595.
## Komponenty
- Arduino
-- 8x Rezistor (220Ω)
+- 8× Rezistor (220 Ω)
- Posuvný registr 74HC595
- Breadboard vodiče
- Breadboard
@@ -16,33 +16,33 @@ V lekci 18 jsme si ukázali, jak řídit sedmisegmentové displeje s pomocí Ard
## Princip
-Co vůbec posuvný registr dělá? V zásadě je to soustava klopných obvodů (obvod který v sobě drží stav logické 1, 0 a dokonce v tomto případě stav vysoké impedance (HZ)), kterými se logická informace posouvá dále pomocí hodinového impulsu. K vysvětlení má posuvný registr celkem pro nás potřebné 3 vstupy (SER, SRCLK, SCLK) a celkem v našem případě 8 výstupů (Q0 – Q7). 74HC595 se skládá ze tří částí: posuvný registr, záchytný registr a třístavové výstupy.
+Co vůbec posuvný registr dělá? V zásadě je to soustava klopných obvodů (obvod, který v sobě drží stav logické 1 nebo 0, a v tomto případě dokonce i stav vysoké impedance (HZ)), kterými se logická informace posouvá dále pomocí hodinového impulsu. Posuvný registr má 3 vstupy, které pro nás budou důležité (SER, SRCLK, SCLK), a v našem případě 8 výstupů (Q0–Q7). 74HC595 se skládá ze tří částí: posuvného registru, záchytného registru a třístavových výstupů.
-K ovládání 8 výstupů jsou zapotřebí pouze 3 piny na Arduino. 74HC595 je široce používán k řízení např. segmentových displejů. Můžeme nastavit buď výstupní piny log.1, log.0 nebo stav vysoké impedance. Navíc jich lze propojit několik mezi sebou (takzvaně "daisy-chain").
+K ovládání 8 výstupů jsou zapotřebí pouze 3 piny Arduina. 74HC595 je široce používán k řízení např. segmentových displejů. Výstupní piny můžeme nastavit na log. 1, na log. 0, nebo do stavu vysoké impedance. Navíc jich lze propojit několik mezi sebou (takzvaně "daisy-chain").
## Zapojení
-Propojení 74HC595, Arduino a sedmisegmentovky může vypadat takto:
+Propojení 74HC595, Arduina a sedmisegmentovky může vypadat takto:
Piny 74HC595 a jejich funkce:
-Q0-Q7: 8-bitové výstupy, které jsou schopné řídit 8 LED nebo 8 pinů sedmisegmentového displeje
+Q0–Q7: osm výstupů, které dokážou řídit 8 LED nebo 8 pinů sedmisegmentového displeje
-Q7S: Serial data output pin, který slouží k propojení s dalším obvodem 74HCT595
+Q7S: Serial data output pin, který slouží k propojení s dalším obvodem 74HC595
MR: Reset pin, aktivní na log.0; zapojíme ho na +5V
SH: Shift register clock input je určen pro hodinový signál
-ST: Storage register clock input, na náběžné hraně, údaje v posuvném registru přesune do paměťového
+ST: Storage register clock input, na náběžné hraně přesune údaje z posuvného registru do paměťového
-OE : Output enable pin, aktivní na log.0; zapojíme ho na GND
+OE: Output enable pin, aktivní na log.0; zapojíme ho na GND
-Ds : Serial data input pin, sem se zapisují data
+Ds: Serial data input pin, sem se zapisují data
-Zde se používá funkce shiftout (), která je dodávána s Arduino IDE. Jednoduše zadej číslo mezi 0 a 255 a registr úložiště ho může převést na 8bitové binární číslo a paralelně jej vyvést. Toto ti umožní snadno ovládat 8 pinů sedmisegmentového displeje a vytvořit libovolné schéma.
+Zde se používá funkce shiftOut(), která je součástí Arduino IDE. Jednoduše zadej číslo mezi 0 a 255 a registr ho převede na 8bitové binární číslo a paralelně ho vyvede na výstupy. To ti umožní snadno ovládat 8 pinů sedmisegmentového displeje a zobrazit libovolný vzor.
## Postup experimentu
@@ -68,7 +68,7 @@ Máš displej se společnou anodou (CA)? Zapoj jeho společný vývod (COM) na 5
* Zapojení:
* 74HC595: DS (14)–11, SH_CP (11)–8, ST_CP (12)–12,
* VCC (16) a MR (10) na 5V, GND (8) a OE (13) na GND
- * Výstupy Q0–Q7 přes odpor 220 Ω na segmenty podle schématu v návodu
+ * Výstupy Q0–Q7 přes rezistor 220 Ω na segmenty podle schématu v návodu
* Společný vývod displeje: CC na GND, CA na 5V
*
* Knihovny: žádné (jen Arduino IDE)
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-22-rizeni-sedmisegmentoveho-displeje-s-74hc595/Sedmisegment_74HC595/Sedmisegment_74HC595.ino b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-22-rizeni-sedmisegmentoveho-displeje-s-74hc595/Sedmisegment_74HC595/Sedmisegment_74HC595.ino
index ee4ed8f..83aa49e 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-22-rizeni-sedmisegmentoveho-displeje-s-74hc595/Sedmisegment_74HC595/Sedmisegment_74HC595.ino
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-22-rizeni-sedmisegmentoveho-displeje-s-74hc595/Sedmisegment_74HC595/Sedmisegment_74HC595.ino
@@ -8,7 +8,7 @@
* Zapojení:
* 74HC595: DS (14)–11, SH_CP (11)–8, ST_CP (12)–12,
* VCC (16) a MR (10) na 5V, GND (8) a OE (13) na GND
- * Výstupy Q0–Q7 přes odpor 220 Ω na segmenty podle schématu v návodu
+ * Výstupy Q0–Q7 přes rezistor 220 Ω na segmenty podle schématu v návodu
* Společný vývod displeje: CC na GND, CA na 5V
*
* Knihovny: žádné (jen Arduino IDE)
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-23-hodiny-realneho-casu/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-23-hodiny-realneho-casu/README.md
index ddcf02b..c0bafa4 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-23-hodiny-realneho-casu/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-23-hodiny-realneho-casu/README.md
@@ -2,15 +2,15 @@
## Úvod
-Procesory obecné pracují na základě CPU času (program se vykonává podle taktu CPU), ne na základě reálné doby času (až na vyjímky, jako je např. FreeRTOS). Mikrokontroléry, a donkonce ani PC neví, kolik je hodin, nebo co je za den. Co když to ale potřebujeme vědět? Co když potřebujeme něco provést každý den v 7 ráno, ale nechceme, aby Arduino pořád běželo a počítalo mikrosekundy? Právě na to se hodí hodiny reálného času.
+Procesory obecně pracují na základě CPU času (program se vykonává podle taktu CPU), ne na základě reálného času (až na výjimky, jako je např. FreeRTOS). Mikrokontroléry, a dokonce ani PC nevědí, kolik je hodin nebo co je za den. Co když to ale potřebujeme vědět? Co když potřebujeme něco provést každý den v 7 ráno, ale nechceme, aby Arduino pořád běželo a počítalo mikrosekundy? Právě na to se hodí hodiny reálného času.
-Existuje mnoho populárních modulů hodin reálného času, jako je DS1302, DS1307, PCF8485, a další. My zde použijeme DS1302 od firmy Dallas Semiconductor.
+Existuje mnoho populárních modulů hodin reálného času, jako jsou DS1302, DS1307, PCF8485 a další. My zde použijeme DS1302 od firmy Dallas Semiconductor.
## Komponenty
- Arduino
- USB kabel
-- DS1302 Hodiny reálného času
+- Hodiny reálného času DS1302
- LCD displej
- Breadboard vodiče
- Breadboard
@@ -19,9 +19,9 @@ Existuje mnoho populárních modulů hodin reálného času, jako je DS1302, DS1
## Princip
-DS1302 obsahuje hodiny reálného času, kalendář a 31B statickou paměť RAM. Zařízení komunikuje s mikroprocesorem přes jednoduché sériové rozhraní. Hodiny reálného času poskytují sekundy, minuty, hodiny, den v týdnu, den v měsíci, měsíc a rok. Konec měsíce je automaticky přizpůsobován u měsíců s méně než 31 dny, včetně korekce u přestupného roku. Hodiny pracují v 24 hodinovém nebo 12 hodinovém režimu s indikátorem AM (dopoledne) / PM (odpoledne).
+DS1302 obsahuje hodiny reálného času, kalendář a 31 B statickou paměť RAM. Zařízení komunikuje s mikroprocesorem přes jednoduché sériové rozhraní. Hodiny reálného času poskytují sekundy, minuty, hodiny, den v týdnu, den v měsíci, měsíc a rok. Konec měsíce je automaticky přizpůsobován u měsíců s méně než 31 dny, včetně korekce u přestupného roku. Hodiny pracují ve 24hodinovém nebo 12hodinovém režimu s indikátorem AM (dopoledne) / PM (odpoledne).
-Propojení DS1302 s mikroprocesorem je zjednodušeno užitím synchronního sériového přenosu. Pro komunikaci s hodinami/pamětí jsou použity pouze tři vodiče: CE, I/O (data) a SCLK (časovač). Data mohou být přenesena z/do hodin nebo paměti buď po jednom bajtu nebo až 31 bajtů v burst módu. DS1302 je navržen pro velmi malou spotřebu a udržení dat při příkonu menším, než 1μW.
+Propojení DS1302 s mikroprocesorem je zjednodušeno užitím synchronního sériového přenosu. Pro komunikaci s hodinami/pamětí jsou použity pouze tři vodiče: CE, I/O (data) a SCLK (časovač). Data mohou být přenesena z/do hodin nebo paměti buď po jednom bajtu, nebo až po 31 bajtech v režimu burst. DS1302 je navržen pro velmi malou spotřebu a udržení dat při příkonu menším než 1 μW.
## Postup projektu
@@ -34,7 +34,7 @@ Propojení DS1302 s mikroprocesorem je zjednodušeno užitím synchronního sér
**Krok 1:** Vytvoř obvod
-Zapojení mezi I2C LCD1602, DS1302 a Arduino je znázorněno níže:
+Zapojení mezi I2C LCD1602, DS1302 a Arduinem je znázorněno níže:
| DS1302 | Arduino |
|---|---|
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-24-senzor-teploty-a-vlhkosti-vzduchu-dht11/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-24-senzor-teploty-a-vlhkosti-vzduchu-dht11/README.md
index 8761e95..8168b15 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-24-senzor-teploty-a-vlhkosti-vzduchu-dht11/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-24-senzor-teploty-a-vlhkosti-vzduchu-dht11/README.md
@@ -2,7 +2,7 @@
## Úvod
-DHT11 je jenzor, který obsahuje rezistivní čidlo vlhkosti, NTC teplotní senzor, a 8-bitovým převodník. Právě díky převodníku jsme schopni ze senzoru dostat hotová digitální data místo surového analogového výstupu, který jsme museli přepracovat např. v lekci 11.
+DHT11 je senzor, který obsahuje rezistivní čidlo vlhkosti, NTC teplotní senzor a 8bitový převodník. Právě díky převodníku jsme schopni ze senzoru dostat hotová digitální data místo surového analogového výstupu, který jsme museli zpracovávat např. v lekci 11.
## Komponenty
@@ -18,7 +18,7 @@ DHT11 je jenzor, který obsahuje rezistivní čidlo vlhkosti, NTC teplotní senz
## Princip
-Čidlo má pouze 3 piny: VCC, GND, a DATA. Komunikační proces začíná posláním startového signálu do DHT11, které pak přijímá signál a vrací odpověď. Hostitel poté začne přímat přijímat 40ti bitový balíček dat (16 bitů pro vlhkost (8 pro celá čísla a 8 pro desetinná) + 16 bitů pro teplotu (8 pro celá čísla a 8 pro desetinná) + 8 bitů pro kontrolu správnosti dat).
+Čidlo má pouze 3 piny: VCC, GND a DATA. Komunikace začíná posláním startovacího signálu do DHT11, který signál přijme a vrátí odpověď. Hostitel (Arduino) poté začne přijímat 40bitový balíček dat (16 bitů pro vlhkost (8 pro celá čísla a 8 pro desetinná) + 16 bitů pro teplotu (8 pro celá čísla a 8 pro desetinná) + 8 bitů pro kontrolu správnosti dat).
## Postup projektu
@@ -33,7 +33,7 @@ DHT11 je jenzor, který obsahuje rezistivní čidlo vlhkosti, NTC teplotní senz
| DHT11 modul | Arduino |
|---|---|
-| “-” | GND |
+| - | GND |
| + | 5V |
| S | 4 |
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-25-modul-rele/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-25-modul-rele/README.md
index 138f476..fc33929 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-25-modul-rele/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-25-modul-rele/README.md
@@ -2,22 +2,22 @@
## Úvod
-Elektromagnetické relé je součástka, která obsahuje kontakty které lze spínat jednoduchým signálem. Relé bylo vynalezeno roku 1835 Josefem Henrym a původně bylo využíváno jako mechanický zesilovač na telegrafních linkách. Jeho název pochází z přepřahacích stanic na kurýrních cestách.
+Elektromagnetické relé je součástka, která obsahuje kontakty, které lze spínat jednoduchým signálem. Relé bylo vynalezeno roku 1835 Josefem Henrym a původně bylo využíváno jako mechanický zesilovač na telegrafních linkách. Jeho název pochází z přepřahacích stanic na kurýrních cestách.
-Relé se dodnes používá v širokém spektru elektronických obvodů, i když jeho funkci v mnoha případech přebírají obvody založené na polovodičích. Relé má totiž i své výhody. Na rozdíl od polovodičů, relé obvykle zajišťuje galvanické oddělení řídícího a řízeného obvodu, což znamená, že 5V arduino nijak nemůže přijít do styku s 230V které relé často ovládá.
+Relé se dodnes používá v širokém spektru elektronických obvodů, i když jeho funkci v mnoha případech přebírají obvody založené na polovodičích. Relé má totiž i své výhody. Na rozdíl od polovodičů relé obvykle zajišťuje galvanické oddělení řídicího a řízeného obvodu, což znamená, že 5V Arduino nijak nemůže přijít do styku s 230 V, které relé často ovládá.
## Komponenty
- Arduino
- USB kabel
-- 1-kanál relé modul
+- 1kanálový modul relé
- Dupont kabely samec-samice
## Princip
-Relé se v základním provedení skládá z cívky (elektromagnetu) navinuté na jádru z měkkého feromagnetického materiálu (materil který se zmagnetizuje jiným magnetickým materiálem, tj. "magnetický jako železo"). Magnetický obvod je uzavřen pohyblivou kotvou. Kotva je pružinou uváděna do klidové polohy a současně se opírá o pohyblivý kontakt. Po připojení cívky na elektrický zdroj vyvolá proud cívkou v magnetickém obvodu magnetický tok. Magnetický tok vyvolá přitažlivou sílu na kotvu, která přemůže sílu v pružině a překlopí kontakt. Po odpojení el. proudu se kotva a kontakt vrátí do předchozího, klidového stavu.
+Relé se v základním provedení skládá z cívky (elektromagnetu) navinuté na jádru z měkkého feromagnetického materiálu (materiál, který se zmagnetizuje jiným magnetickým materiálem, tj. "magnetický jako železo"). Magnetický obvod je uzavřen pohyblivou kotvou. Kotva je pružinou uváděna do klidové polohy a současně se opírá o pohyblivý kontakt. Po připojení cívky na elektrický zdroj vyvolá proud cívkou v magnetickém obvodu magnetický tok. Magnetický tok vyvolá přitažlivou sílu na kotvu, která přemůže sílu v pružině a překlopí kontakt. Po odpojení el. proudu se kotva a kontakt vrátí do předchozího, klidového stavu.
@@ -77,4 +77,4 @@ void loop() {
**Krok 5:** Zkompiluj a nahraj sketch do Arduina (Ctrl+U)
-Teď uslyšíš známé „tik-tak, tik-tak“. To znamená, že normálně uzavřený kontakt se otevře a naopak, normálně otevřený kontakt se uzavře.
+Teď uslyšíš známé „tik-tak, tik-tak“. To znamená, že se normálně uzavřený kontakt rozpojí a naopak normálně otevřený kontakt se uzavře.
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-26-krokovy-motor/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-26-krokovy-motor/README.md
index 976a964..c192a97 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-26-krokovy-motor/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-26-krokovy-motor/README.md
@@ -2,11 +2,11 @@
## Úvod
-Krokové motory, díky své jedinečné konstrukci, mohou být ovládány s vysokou přesností a bez jakýchkoli mechanismů zpětné vazby. Na hřídel krokového motoru je namontována série magnetů, řízena za pomoci elektromagnetických cívek, které budí elektrické impulzy. Díky tomuto mechanickému zpracování se krokové motory dokáží se přesně otáčet dopředu a dozadu v pomalých „krocích“. Dokonce se dokáži otočit i o půl nebo čvtvrtkrok.
+Krokové motory, díky své jedinečné konstrukci, mohou být ovládány s vysokou přesností a bez jakýchkoli mechanismů zpětné vazby. Na hřídeli krokového motoru je namontována série magnetů, řízená pomocí elektromagnetických cívek, které jsou buzeny elektrickými impulzy. Díky tomuto mechanickému zpracování se krokové motory dokážou přesně otáčet dopředu a dozadu v malých „krocích“. Dokonce se dokážou otočit i o půlkrok nebo čtvrtkrok.
-Existují dva typy krokových motorů – unipolarní a bipolarní. Je velmi důležité, abys věděl, s jakým typem pracuješ. V tomto experimentu použijeme unipolarní krokový motor.
+Existují dva typy krokových motorů – unipolární a bipolární. Je velmi důležité vědět, s jakým typem pracuješ. V tomto experimentu použijeme unipolární krokový motor.
-Arduino desky nebo kontrolery nemohou přímo řídit krokové motory. Je tedy nezbytný řídící řadič krokového motoru (jako je ukázáno na následujícím obrázku).
+Arduino desky nebo kontrolery nemohou přímo řídit krokové motory. Je tedy nezbytný řadič krokového motoru (jako je ukázáno na následujícím obrázku).
## Komponenty
@@ -14,7 +14,7 @@ Arduino desky nebo kontrolery nemohou přímo řídit krokové motory. Je tedy n
- USB kabel
- Potenciometr
- Krokový motor
-- Řadič krokový motor
+- Řadič krokového motoru
- Breadboard vodiče
- Breadboard
@@ -24,25 +24,21 @@ Arduino desky nebo kontrolery nemohou přímo řídit krokové motory. Je tedy n
## Princip
-Tento krokový motor je čtyřfázový a používá stejnosměrný napájecí zdroj. Po napájení všech fází motoru dle příslušného pořadí se začne otáčet krok za krokem. Schematický diagram čtyřfázového krokového motoru je znázorněn níže:
+Uvnitř krokového motoru je otočný magnet (rotor) a kolem něj čtyři cívky, zde fungující jako elektromagnety. Když pustíš proud do jedné cívky, přitáhne si magnet k sobě a rotor se k ní natočí. Když pak proud přepneš do sousední cívky, rotor se posune o kousek dál. Tomuto posunu se říká krok.
-Na obrázku je uprostřed motoru rotor – permanentní magnet ve tvaru ozubeného kola. Okolo rotoru je 0 až 5 zubů. Více jich je venku. Tam je 8 magnetických pólů, každý se dvěma protilehlými a ty jsou spojené vinutou cívkou. Takže tvoří čtyři páry od A do D. Ty se nazývají fáze. Mají čtyři vodiče připojené ke spínačům SA, SB, SC a SD. Proto jsou čtyři fáze paralelně v obvodu a dva magnetické póly v jedné fázi jsou v sérii.
+Když cívky zapínáš jednu po druhé ve správném pořadí (A, B, C, D, A…), rotor se otáčí krok za krokem. Opačné pořadí ho roztočí na druhou stranu a rychlost přepínání určuje rychlost otáčení. Motor udělá přesně tolik kroků, kolik mu pošleš, takže vždy víš, kde je jeho hřídel, a to bez jakéhokoli čidla (na rozdíl od serv).
-Níže se dočteš, jak 4-fázový krokový motor funguje. Pokud je to příliš technické, tak není ostuda se k tomuto vysvětlení dostat později ;)
+Motor 28BYJ-48 ze stavebnice má navíc převodovku, takže jedna otáčka hřídele odpovídá 2048 krokům. Díky tomu se dá natáčet velmi jemně, ale otáčí se pomalu (nejvýš asi 15 otáček za minutu).
-Na začátku je spínač SB zapnutý, spínače SA, SC a SD jsou vypnuty a magnetické póly ve fázi B jsou zarovnány s ozubením 0 a 3 rotoru. Současně 1 a 4 vytváří střídavě uspořádané zuby s C- a D-fází pólu. Zuby 2 a 5 vytvářejí odstupňované zuby s póly D a A fáze. Když je spínač SC zapnutý, spínače SB, SA a SD jsou vypnuty, rotor se otáčí pod magnetickým polem C vinutí a mezi zubem 1 a 4. Potom se zub 1 a 4 vyrovná s magnetickými póly C-fázového vinutí. Když zub 0 a 3 vytváří stoupavé zuby s póly fáze A a B, zuby 2 a 5 vytváří stoupavé zuby s magnetickými póly A až D. Podobné situace se neustále opakují. Zapněte fáze A, B, C a D, rotor se začne otáčet v pořadí of A, B, C a D.
-
-Čtyřfázový krokový motor má tři provozní režimy: samostatný čtyř-krokový, dvojitý čtyř-krokový a osmi-krokový. Krokový úhel pro samostatný čtyř-krokový a dvojitý čtyř-krokový režim je stejný, ale hnací moment pro samostatný čtyř-krokový režim je menší. Krokový úhel pro osmi-krokový režim je poloviční, než u režimu samostatného čtyř-krokového a dvojitého čtyř-krokového. Osmistupňový provozní režim tak může udržet vysoký hnací moment a zlepšit přesnost řízení. V tomto experimentu necháváme krokový motor pracovat v osmi-krokovém režimu.
-
-Pokud chcete použít motor v obvodu, musíte použít řídící desku. Řadič krokového motoru ULN2003 je 7-kanálový invertorový obvod. To znamená, že když je konec vstupu na vysoké úrovni, konec výstupu ULN2003 je na nízké úrovni, a naopak. Pokud je na IN1 vysoká úroveň a nízká úroveň na IN2, IN3 a IN4, pak je konec výstupu OUT1 na nízké úrovni a všechny ostatní konce jsou na úrovni vysoké. To tedy znamená, že D1 se rozsvítí, spínač SA se zapne a krokový motor se začne otáčet. Tato situace se bude stále opakovat. Proto stačí dát krokovému motoru určitou časovou posloupnost. Ten se pak bude postupně otáčet. ULN2003 se zde používá k poskytnutí konkrétních časových sekvencí pro krokový motor.
+Cívky potřebují větší proud, než dokáže dát pin Arduina. Proto je mezi Arduinem a motorem řadič ULN2003: Arduino mu jen říká, kterou cívku zapnout, a řadič ji sepne. Kontrolky na řadiči ukazují, která cívka je právě zapnutá. Pořadí přepínání cívek za tebe řeší knihovna Stepper, takže v programu stačí říct, o kolik kroků se má motor otočit.
## Postup projektu
**Krok 1:** Vytvoř obvod
-Zapojení mezi Krokovým motorem-řadičem a Arduino:
+Zapojení mezi řadičem krokového motoru a Arduinem:
@@ -53,7 +49,7 @@ Zapojení mezi Krokovým motorem-řadičem a Arduino:
| IN3 | 10 |
| IN4 | 11 |
| GND | GND |
-| VCC | 5v |
+| VCC | 5V |
**Krok 2:** Napiš kód do Arduino IDE
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-27-servo/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-27-servo/README.md
index 0628cc5..ec5fa6b 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-27-servo/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-27-servo/README.md
@@ -2,7 +2,7 @@
## Úvod
-Servomotor (Servo) je typ motoru, který ví v jaké pozici se nachází a tak se dokáže otočit o specifický úhel. Levná serva se často ovládají za pomocí PWM modulace, která řekne servu jaké pozice se má otočit.
+Servomotor (servo) je typ motoru, který ví, v jaké pozici se nachází, a tak se dokáže otočit o konkrétní úhel. Levná serva se často ovládají pomocí PWM modulace, která servu řekne, do jaké pozice se má otočit.
Servo má tři vodiče. Hnědý vodič je GND, červený vodič je VCC a oranžový vodič je signál.
@@ -17,7 +17,7 @@ Servo má tři vodiče. Hnědý vodič je GND, červený vodič je VCC a oranžo
## Princip
-Servo se skládá z pláště, obvodové desky, non-jádra motoru, převodovky a detekce polohy (často ve formě potenciometru). Jeho pracovní princip je následující: Arduino vysílá signál PWM do serva. Tam je tento signál přepočítán na směr otáčení a finální úhel, a pak je tato hnací síla přenášena na otočné rameno pomocí ozubeného převodu.
+Servo se skládá z pláště, obvodové desky, bezjádrového motoru, převodovky a detekce polohy (často ve formě potenciometru). Jeho pracovní princip je následující: Arduino vysílá signál PWM do serva. Tam je tento signál přepočítán na směr otáčení a finální úhel, a pak je tato hnací síla přenášena na otočné rameno pomocí ozubeného převodu.
## Postup experimentu
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-28-joystick-ps2/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-28-joystick-ps2/README.md
index efb07e8..e83a5ae 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-28-joystick-ps2/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-28-joystick-ps2/README.md
@@ -2,7 +2,7 @@
## Úvod
-Joystick je vstupní zařízení, sestávající z tyče, která se otáčí na základně a udává úhel nebo směr k ovládacímu systému zařízení. Joysticky jsou často používány pro ovládání videoher a robotů. Zde je použit PS2 joystick.
+Joystick je vstupní zařízení sestávající z páčky, která se otáčí na základně a předává úhel nebo směr ovládacímu systému zařízení. Joysticky jsou často používány pro ovládání videoher a robotů. Zde je použit PS2 joystick.
@@ -15,7 +15,7 @@ Joystick je vstupní zařízení, sestávající z tyče, která se otáčí na
## Princip
-Tento modul má dva analogové výstupy (odpovídající souřadnicím X a Y) a jeden digitální výstup, představující tlačítko na ose Z.
+Tento modul má dva analogové výstupy (odpovídající souřadnicím X a Y) a jeden digitální výstup představující tlačítko na ose Z.
## Postup experimentu
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-29-infracerveny-prijimac/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-29-infracerveny-prijimac/README.md
index 2448cbb..e82408f 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-29-infracerveny-prijimac/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-29-infracerveny-prijimac/README.md
@@ -2,7 +2,7 @@
## Úvod
-Hlavním prvkem tohoto infračerveného dálkového ovládání je přijímač HX1838. Tento infračervený přijímač umožňuje ve svém okolí detekovat signály z IR dálkových ovladačů a při jeho připojení k Arduino můžeme tyto signály převést na proměnné a dále využít. V našem Kitu se společně s přijímačem nachází dálkový ovladač, kterým můžeme přiřadit libovolné funkce v programu. Můžeš ale využít i jiné dálkové ovladače, které máš doma, třeba od televize či HIFI věže.
+Hlavním prvkem tohoto infračerveného dálkového ovládání je přijímač HX1838. Tento infračervený přijímač umožňuje ve svém okolí detekovat signály z IR dálkových ovladačů a po jeho připojení k Arduinu můžeme tyto signály převést na proměnné a dále využít. V naší stavebnici je společně s přijímačem i dálkový ovladač, jehož tlačítkům můžeš v programu přiřadit libovolné funkce. Můžeš ale využít i jiné dálkové ovladače, které máš doma, třeba od televize či hi-fi věže.
@@ -15,13 +15,13 @@ Hlavním prvkem tohoto infračerveného dálkového ovládání je přijímač H
- Breadboard vodiče
## Princip
-## Jako světelné zdroje se v dálkových ovladačích používají luminiscenční diody infra-LED, emitující paprsek záření o vlnové délce kolem 950nm. Jelikož při posílání informace způsobem log.1 = "infra-LED svítí", log.0 = "nesvítí" by bylo obtížné zajistit bezchybný přenos datového rámce z důvodu vysokého rušení (zdrojem takového infračerveného záření je i slunce či obyčejná žárovka). Využívá se tedy modulace.
+Jako světelné zdroje se v dálkových ovladačích používají luminiscenční diody infra-LED emitující paprsek záření o vlnové délce kolem 950 nm. Při posílání informace způsobem log. 1 = „infra-LED svítí“, log. 0 = „nesvítí“ by bylo kvůli vysokému rušení obtížné zajistit bezchybný přenos datového rámce (zdrojem infračerveného záření je i slunce či obyčejná žárovka). Využívá se proto modulace.
-Při modulaci logickou úrovní 1 se infra-LED budí obdélníkovým nosným signálem o dané střídě a frekvenci, typicky mezi 30-56kHz (38kHz v našem připadě). Tento stav se nazývá značka. Po dobu logické úrovně 0 není dioda aktivní, nastává mezera. Dobu trvání značky a mezery, stejně tak jako jejich význam, specifikuje použitý protokol. V klidu, tj. když neprobíhá přenos rámce, setrvává vysílač ve stavu log.0. Přijímač signálu je nastaven na použitý nosný kmitočet. Tím, že ostatní kmitočety odfiltruje, účinně zamezuje možnému rušení okolním světlem.
+Při modulaci logickou úrovní 1 se infra-LED budí obdélníkovým nosným signálem o dané střídě a frekvenci, typicky 30–56 kHz (v našem případě 38 kHz). Tento stav se nazývá značka. Po dobu logické úrovně 0 není dioda aktivní, nastává mezera. Dobu trvání značky a mezery, stejně tak jako jejich význam, specifikuje použitý protokol. V klidu, tj. když neprobíhá přenos rámce, setrvává vysílač ve stavu log. 0. Přijímač signálu je nastaven na použitý nosný kmitočet. Tím, že ostatní kmitočety odfiltruje, účinně zamezuje možnému rušení okolním světlem.
-Když stiskneš klávesu Play / Pause, infračervené paprsky budou emitovány z dálkového ovladače a přijímány infračerveným přijímačem a LED na Arduino se rozsvítí.
+Když stiskneš klávesu Play/Pause, dálkový ovladač vyšle infračervené paprsky, přijímač je zachytí a LED na Arduinu se rozsvítí.
## Postup experimentu
@@ -30,12 +30,12 @@ Když stiskneš klávesu Play / Pause, infračervené paprsky budou emitovány z
| IR přijímač | Arduino |
|---|---|
| S | 2 |
-| “-” | GND |
+| - | GND |
| + | 5V |
**Krok 2:** Napiš kód do Arduino IDE
-> **Poznámka:** Potřebuješ knihovnu IRremote verze 4 nebo novější (autor Armin Joachimsmeyer) – viz kapitola Knihovny. Starší programy s IRrecv a decode\_results s novou knihovnou nefungují.
+> **Poznámka:** Potřebuješ knihovnu IRremote verze 4 nebo novější (autor Armin Joachimsmeyer) – viz kapitola Instalace knihoven. Starší programy s IRrecv a decode\_results s novou knihovnou nefungují.
**Kód** – soubor `Infracerveny_prijimac.ino`:
@@ -100,6 +100,6 @@ void loop() {
**Krok 4:** Nahraj sketch do Arduina
-Nyní stiskni tlačítko „Play“ na dálkovém ovladači a LED, připojená k vývodu 13 na Arduino, se rozsvítí. Stiskni libovolnou jinou klávesu a LED zhasne.
+Nyní stiskni tlačítko „Play“ na dálkovém ovladači a LED připojená k pinu 13 Arduina se rozsvítí. Stiskni libovolnou jinou klávesu a LED zhasne.
V sériovém monitoru (9600 baud) uvidíš kód každého stisknutého tlačítka. Kódy si můžeš zapsat a v programu jim přiřadit vlastní funkce.
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-30-rfid-vstupni-ochranny-system/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-30-rfid-vstupni-ochranny-system/README.md
index 9ef83fb..ef95d08 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-30-rfid-vstupni-ochranny-system/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-30-rfid-vstupni-ochranny-system/README.md
@@ -2,7 +2,7 @@
## Úvod
-RFID je zkratka pro radiofrekvenční identifikaci. Jedná se o bezdrátovou aplikaci pro přenos dat za účelem identifikace a sledování značek. V tomto experimentu budeme používat modul RFID, relé a I2C LCD1602 pro sestavení vstupního ochranného systému.
+RFID je zkratka pro radiofrekvenční identifikaci. Jedná se o bezdrátovou technologii pro přenos dat za účelem identifikace a sledování značek. V tomto experimentu budeme používat modul RFID, relé a I2C LCD1602 pro sestavení vstupního ochranného systému.
## Komponenty
@@ -11,7 +11,7 @@ RFID je zkratka pro radiofrekvenční identifikaci. Jedná se o bezdrátovou apl
- RFID čtečka
- RFID čipový přívěsek na klíče
- RFID čipová karta
-- 1-kanál relé modul
+- 1kanálový modul relé
- I2C LCD1602
- Breadboard vodiče
- Breadboard
@@ -130,7 +130,8 @@ void loop() {
* ID a pozdrav a na 2 s sepne relé (např. elektrický zámek).
* Neznámá karta relé nesepne.
* ID svých karet zjistíš programem RFID_zjisti_ID a zapíšeš je
- * do pole povoleneKarty níže.
+ * do pole povoleneKarty níže. Pozdrav pro kartu 2 nastavíš
+ * v proměnné osloveni.
*
* Zapojení:
* RFID RC522: 3.3V–3,3V (NE 5V!), GND–GND, RST–9, SDA (SS)–10, IRQ nezapojuj
@@ -165,9 +166,14 @@ const byte povoleneKarty[pocetKaret][4] = {
{0xD0, 0xE7, 0xC2, 0x80}, // karta 1
{0x4B, 0xE6, 0xD1, 0x3B} // karta 2 (přívěsek)
};
+// Oslovení pro kartu 2 (přívěsek) – na displeji se ukáže „Ahoj !“.
+// Změň si ho třeba na své jméno (bez diakritiky, nejvýš 10 znaků).
+const char osloveni[] = "bastliri";
+
+char pozdrav2[17]; // sem setup() složí „Ahoj !“
const char *pozdravy[pocetKaret] = {
"Zdravim bastlire",
- " Ahoj Kosto! "
+ pozdrav2
};
void setup() {
@@ -178,6 +184,13 @@ void setup() {
pinMode(relePin, OUTPUT);
digitalWrite(relePin, !RELE_ZAPNUTO); // relé vypnuté
+ // složit pozdrav pro kartu 2 a vycentrovat ho na 16 znaků displeje
+ char text[17];
+ snprintf(text, sizeof(text), "Ahoj %s!", osloveni);
+ int odsazeni = (16 - (int)strlen(text)) / 2;
+ memset(pozdrav2, ' ', odsazeni);
+ strcpy(pozdrav2 + odsazeni, text);
+
lcd.init();
lcd.backlight();
zobrazVitej();
@@ -249,6 +262,8 @@ Otevři sériový monitor (9600 baud) a přilož kartu nebo přívěsek ke čte
{0xD0, 0xE7, 0xC2, 0x80}, // karta 1
```
+Pozdrav pro druhou kartu (přívěsek) nastavíš v proměnné osloveni. Výchozí hodnota je „bastliri“, takže na displeji uvidíš „Ahoj bastliri!“. Můžeš sem napsat třeba své jméno (bez diakritiky, nejvýš 10 znaků).
+
**Krok 5:** Nahraj program RFID\_pristupovy\_system do Arduina
Teď přilož kartu ke čtečce. Pokud je povolená, LCD zobrazí její ID a pozdrav, například „ID: D0E7C280“ a „Zdravim bastlire“, a na 2 sekundy sepne relé. Pokud karta povolená není, LCD zobrazí „Ahoj cizince!“. Pak se znovu objeví „Vitej!“.
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-30-rfid-vstupni-ochranny-system/RFID_pristupovy_system/RFID_pristupovy_system.ino b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-30-rfid-vstupni-ochranny-system/RFID_pristupovy_system/RFID_pristupovy_system.ino
index 2b7b504..f30fdfc 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-30-rfid-vstupni-ochranny-system/RFID_pristupovy_system/RFID_pristupovy_system.ino
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-30-rfid-vstupni-ochranny-system/RFID_pristupovy_system/RFID_pristupovy_system.ino
@@ -5,7 +5,8 @@
* ID a pozdrav a na 2 s sepne relé (např. elektrický zámek).
* Neznámá karta relé nesepne.
* ID svých karet zjistíš programem RFID_zjisti_ID a zapíšeš je
- * do pole povoleneKarty níže.
+ * do pole povoleneKarty níže. Pozdrav pro kartu 2 nastavíš
+ * v proměnné osloveni.
*
* Zapojení:
* RFID RC522: 3.3V–3,3V (NE 5V!), GND–GND, RST–9, SDA (SS)–10, IRQ nezapojuj
@@ -40,9 +41,14 @@ const byte povoleneKarty[pocetKaret][4] = {
{0xD0, 0xE7, 0xC2, 0x80}, // karta 1
{0x4B, 0xE6, 0xD1, 0x3B} // karta 2 (přívěsek)
};
+// Oslovení pro kartu 2 (přívěsek) – na displeji se ukáže „Ahoj !“.
+// Změň si ho třeba na své jméno (bez diakritiky, nejvýš 10 znaků).
+const char osloveni[] = "bastliri";
+
+char pozdrav2[17]; // sem setup() složí „Ahoj !“
const char *pozdravy[pocetKaret] = {
"Zdravim bastlire",
- " Ahoj Kosto! "
+ pozdrav2
};
void setup() {
@@ -53,6 +59,13 @@ void setup() {
pinMode(relePin, OUTPUT);
digitalWrite(relePin, !RELE_ZAPNUTO); // relé vypnuté
+ // složit pozdrav pro kartu 2 a vycentrovat ho na 16 znaků displeje
+ char text[17];
+ snprintf(text, sizeof(text), "Ahoj %s!", osloveni);
+ int odsazeni = (16 - (int)strlen(text)) / 2;
+ memset(pozdrav2, ' ', odsazeni);
+ strcpy(pozdrav2 + odsazeni, text);
+
lcd.init();
lcd.backlight();
zobrazVitej();
diff --git a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-31-vstupni-ochranny-system-s-heslem/README.md b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-31-vstupni-ochranny-system-s-heslem/README.md
index ab69cab..f7f575e 100644
--- a/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-31-vstupni-ochranny-system-s-heslem/README.md
+++ b/Arduino-MAXI-Starter-Kit/lekce-31-vstupni-ochranny-system-s-heslem/README.md
@@ -2,15 +2,15 @@
## Úvod
-Poté, co ses už naučil tolik samostatných modulů, pojď si zkombinovat tyto moduly dohromady a vytvořit něco zábavného a interaktivního. V této lekci použijeme I2C LCD1602, modul relé a klávesnici k sestavení jednoduchého hesla k zámku. To je založeno na Arduino-mikrokontroleru a obecně je využito hlavně pro bezpečnostní dveře.
+Teď, když už znáš tolik samostatných modulů, pojď je zkombinovat dohromady a vytvořit něco zábavného a interaktivního. V této lekci použijeme I2C LCD1602, modul relé a klávesnici k sestavení jednoduchého zámku na heslo. Zámek je založený na mikrokontroléru Arduino; podobná řešení se používají hlavně u bezpečnostních dveří.
## Komponenty
- Arduino
- USB kabel
-- 1-kanál relé modul
+- 1kanálový modul relé
- I2C LCD1602
-- 4x4 Maticová tlačítková klávesnice
+- Maticová klávesnice 4×4
- Breadboard vodiče
@@ -19,7 +19,7 @@ Poté, co ses už naučil tolik samostatných modulů, pojď si zkombinovat tyto
Heslo (výchozí 123456) je nastavené v programu. Po zapnutí se na displeji I2C LCD1602 objeví „Vitej!“ a relé je vypnuté. Stiskni tlačítko označené hvězdičkou „\*“, zadej heslo a potvrď ho tlačítkem „#“. Pokud je heslo správné, relé na 2 sekundy sepne a na displeji se objeví „Spravne!“ a „Vstup“. Pokud zadáš jiné heslo, objeví se „Chyba!“ a „Zkus to znovu“ a relé zůstane vypnuté. Po dvou sekundách se na displeji znovu objeví „Vitej!“.
-POZNÁMKA: Prostřednictvím programování nastav čtyři tlačítka v první řadě (s piny v horní části, jak vidíš na obrázku), jako 1,2,3,4; ve druhé řadě jako 5,6,7,8; ve třetí řadě jako 9,A,B a C; ve čtvrté řadě jako D, \*, 0, #.
+POZNÁMKA: V programu jsou čtyři tlačítka v první řadě (s piny v horní části, jak vidíš na obrázku) nastavená jako 1, 2, 3, 4; ve druhé řadě jako 5, 6, 7, 8; ve třetí řadě jako 9, A, B, C; ve čtvrté řadě jako D, \*, 0, #.
## Postup experimentu
@@ -28,13 +28,13 @@ POZNÁMKA: Prostřednictvím programování nastav čtyři tlačítka v první
| I2C LCD1602 | Arduino |
|---|---|
| GND | GND |
-| VCC | 5v |
+| VCC | 5V |
| SDA | A4 (Mega: 20) |
| SCL | A5 (Mega: 21) |
Modul relé zapoj jako v lekci 25, jen signál S připoj na pin 13.
-Zapojení mezi klávesnicí a Arduino:
+Zapojení mezi klávesnicí a Arduinem:
| Klávesnice | Arduino |
|---|---|
@@ -166,4 +166,4 @@ void zobrazVitej() {
**Krok 4:** Nahraj sketch do Arduina
-Nyní se na displeji I2C LCD1602 po zapnutí objeví „Vitej!“ a relé je vypnuté. Pokud stiskneš tlačítko „\*“, objeví se „Zadej heslo:“. Číslice se při psaní zobrazují jako hvězdičky. Pokud zadáš „123456“ a stiskneš „#“ pro potvrzení, objeví se „Spravne!“ „Vstup“ a relé na 2 sekundy sepne. Pokud zadáš něco jiného, objeví se „Chyba!“ „Zkus to znovu“ a relé zůstane vypnuté. Po dvou sekundách se znovu objeví „Vitej!“.
+Nyní se na displeji I2C LCD1602 po zapnutí objeví „Vitej!“ a relé je vypnuté. Pokud stiskneš tlačítko „\*“, objeví se „Zadej heslo:“. Číslice se při psaní zobrazují jako hvězdičky. Pokud zadáš „123456“ a stiskneš „#“ pro potvrzení, objeví se „Spravne!“ a „Vstup“ a relé na 2 sekundy sepne. Pokud zadáš něco jiného, objeví se „Chyba!“ a „Zkus to znovu“ a relé zůstane vypnuté. Po dvou sekundách se znovu objeví „Vitej!“.